13 C 113/2022-69 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 199 998,20 Kč s obchodním úrokem ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od [datum] do zaplacení (za období od [datum] do [datum] nejsou úroky dle § 9 zákona [číslo] o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 uplatňovány) z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], zavázal poskytnout žalované úvěr 200 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, původní věřitel proto dne [datum] prohlásil celý dluh žalované za splatný. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila ničeho. Dlužná tak zůstala jistina ve výši 199 998,20 Kč a příslušenství. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, což žalované oznámil dopisem. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované předchůdcem žalobkyně tak tak, že ten úvěruschopnost posuzoval vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, získáním informací od žalované v rozsahu jejího průměrného měsíčního příjmu 21 799 Kč a posouzením pravidelných plateb žalované, dále prověřováním pohybů na bankovním účtu za období [číslo] – [číslo]. Vzhledem k neuvedení žádných výdajů stanovil předchůdce žalobkyně žalované normativní výdaje ve výši 10 508 Kč a stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, když ověřila, že žalovaná má další splátky vůči dalším subjektům ve výši 7 853 Kč s tím, že má dále kreditní kartu a povolený debet s celkovou splátkou 1 750 Kč. Jelikož uvedeným úvěrem došlo ke konsolidaci všech zmíněných úvěrů a nynější splátka ve výši 3 428 Kč nahradila původní zatížení 9 234 Kč, dospěla k závěru, že žalovaná je schopna měsíční splátky hradit, když tyto činí částku 3 428 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Souhlas žalobkyně byl součástí podaného návrhu a žalovaná se k výzvě soudu doručené jí spolu s žalobou dne [datum] nevyjádřila, čímž ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasila. 5. Ze smlouvy o úvěru vedeného na účtu [číslo] / [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 428 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 14,9 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. V bodě 8.2 písm. b) smlouvy se strany dohodly, že v případě porušení smlouvy prodlení se splacení více než 2 splátek, či 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce (bod 8.1. písm. a), že původní věřitel je oprávněn jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit. Ze Sazebníku původního věřitele vyplývá výše poplatků účtovaných žalované. Z výpisu z úvěrového účtu (podklady pre súdne konanie) soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala dne [datum] a jakým způsobem byl úvěr splácen. Dopisem [obec] spořitelny ze dne [datum] byl dluh žalované zesplatněn v plném rozsahu ke dni [datum]. Z dopisu původního věřitele žalované ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je oznámení o postoupení pohledávky v celé výši včetně veškerého příslušenství a dále pak výzva žalované k úhradě dlužných částek v celkové výši 205 788,10 Kč. 6. Z výpisů z databází původní žalobkyně soud zjistil, že ta lustrovala žalovanou ke dni [datum], přičemž zjistila její úvěrové zatížení ve výši 8 353 Kč měsíčních splátek, lustrace v insolvenčním rejstříku byla negativní. Z výpisů z bankovního účtu je zřejmé, že žalovaná pobírala mzdu od zaměstnavatele [anonymizováno] ČR ve výši až 23 776 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí nájemním bytě s výši nájmu 6 000 Kč a je v zaměstnaneckém poměru u zaměstnavatele [právnická osoba] při příjmu 21 799 Kč měsíčně, který jí je zasílán na účet. Zasílání příjmu na účet je dále potvrzeno výpisy ze sporožirového účtu. 7. Z dalších, byť provedených důkazů soud nevycházel, jelikož jich k dostatečnému zjištění skutkového stavu nebylo třeba. 8. Soud věc právně posoudil podle zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a podle ustanovení § 2395 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.), kde se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle ustanovení § 2399 odst. 2 obč. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle § 1969 po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle ustanovení § 1751 obč. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 13. Podle § 1970 obč. z. je-li dlužník v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 14,9 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení smlouvy a od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalované tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 an. obč. z., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 obč. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 616,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 998,20 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 650 Kč ve výši 4 966,50 Kč.