18 C 121/2023-46 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 700 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, podáním doručeným soudu dne [datum] pouze požádal„ o splátkový kalendář s měsíční splátkou ve výši max 300 Kč“, neboť je bez zaměstnání a příjem z brigád mu nepostačuje na to, aby mohl zaplatit celý dluh najednou. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené jim dne [datum] a [datum] k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] obchodních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal zaplatit spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 15 399,88 Kč do [datum] ve splátkách po 1 966,66 Kč měsíčně. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka žalovaného byla postoupena žalobci. Z dopisu žalobce ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami. Předchůdce žalobce uvedený úvěr žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr řádně nesplatil, proto předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni [datum] a vyčíslil výši dluhu částkou 20 700 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci, kterému byla pohledávka postoupena, dluží sumu 20 700 Kč, z toho jistina 20 000 Kč a smluvní pokuta 700 Kč ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od [datum] do [datum], včetně příslušenství úvěru ve výši 6 561 Kč, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku, který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Poněvadž je žalovaný od [datum] i nadále v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 690 Kč. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 828 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 900 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 100 Kč stanovenými podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Možnost zaplatit dlužnou částku, příslušenství a náklady řízení ve splátkách je odůvodněna § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na žádost žalovaného, který uvedl své výdělkové a majetkové poměry, a to pod podmínkou sankce ztráty výhody splátek v případě porušení splátkové povinnosti. Výši splátek stanovil soud s přihlédnutím nejen k osobním, majetkovým a jiným poměrům žalovaného, ale také k okolnostem vzniku, trvání dluhu a jeho výši a době prodlení, neboť na žalobci jako věřiteli nelze spravedlivě požadovat, aby na uspokojení dluhu čekal nepřiměřeně dlouhou dobu.