18 C 31/2023-39 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce s výzvou soudu učiněnou dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručenou mu dne [datum] souhlasil, žalovaný se k výzvě doručené mu dne [datum] nevyjádřil. Ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že touto se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci úvěr vrátit a zaplatit z něho 8,05 % smluvní úroky. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky žalobce a žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z [příjmení] [příjmení] o zesplatnění úvěru vyplývá, že tímto žalobce oznámil žalovanému, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek žalovaným prohlašuje úvěr poskytnutý žalovanému za splatný ke dni [datum]. K tomuto datu byl vyčíslen dluh částkou 11 121,24 Kč. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky. Z výpisu z úvěrového účtu je zřejmé, že ke dni [datum] činila pohledávka částku ve výši 12 389,37 Kč z toho jistina 8 876,31 Kč a poplatky 1 650 Kč s úrokem 1 284,37 Kč a úrokem z prodlení 578,69 Kč. Z obsahu dopisů žalobce bylo zjištěno, že žalobce žalovaného opakovaně vyzval k zaplacení pohledávky. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobce poskytl žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku vrátit a zaplatit z ní úroky a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami. Žalovaný však úvěr ve sjednaných splátkách řádně nesplácel, a proto žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni [datum] a vyčíslil výši dluhu částkou 10 526,31 Kč bez příslušenství. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu 10 526,31 Kč s úrokem z úvěru, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 obč. zák, kdy dlužník musí dluh splnit řádně a včas. Poněvadž je žalovaný od [datum] v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 obč. zák. úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši 578,69 Kč ke dni [datum]. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobce, protože byl v řízení plně úspěšný. Jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní pomoci ve výši 900 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 100 Kč stanovených podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., když návrh v předmětné věci byl podán na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (vedených např. pod sp. zn. 20C 311/2018, 13C 266/2018, 11C 245/2018), a 21% DPH z odměny a režijních paušálů ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně úroků z prodlení a nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.