18 C 98/2023-37 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21 039,20 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené jim dne [datum] a [datum] k uvedenému postupu nevyjádřili. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] obchodních podmínek soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou [právnická osoba] žalovanému poskytla půjčku ve výši 15 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal zaplatit včetně poplatku a kapitalizovaných smluvních úroků ve výši 24,3 % ročně ve výši 10 404 Kč týdenními splátkami po 565 Kč. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z dopisu předchůdce žalobce ze dne [datum] vyplývá, že tento vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Oznámení o postoupení pohledávky je zřejmé, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Dle § 2390 občanského zákoníku smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému půjčku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit z ní poplatek a úroky (formou týdenních splátek) a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami společnosti. [právnická osoba] uvedenou půjčku žalovanému poskytla, žalovaný však půjčku ve sjednaných splátkách řádně nesplácel, a proto [právnická osoba] vyčíslila výši dluhu ke dni [datum] částkou 21 039,20 Kč. Uvedená pohledávka [právnická osoba] byla postoupena žalobci. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu 21 039,20 Kč se smluvním úrokem, z toho 13 204,42 Kč na jistině a 7 834,78 Kč na poplatcích, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit. Poněvadž je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit úroky z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. kapitalizované ke dni [datum] na částku 4 782,13 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 842 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 900 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 100 Kč stanovenými podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.