19 C 113/2023-69 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 28. 4. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku v celkové výši 69 600 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná částka představuje dluh vzniklý žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 8. 11. 2019, [číslo] ze dne 22. 8. 2019 a [číslo] ze dne 6. 6. 2019, uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 8. 11. 2019 smlouvu, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 16 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 36 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky v hotovosti převzal. Z článku 1.4 soud zjistil, že byla sjednána úroková sazba 32,15% p.a. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 22. 8. 2019 smlouvu, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 24 440 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 50 440 Kč, a to v 80 týdenních splátkách po 631 Kč s tím, že poslední splátka činí 591 Kč. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky v hotovosti převzal. Z článku 1.4 soud zjistil, že byla sjednána úroková sazba 20,74% p.a. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 6. 6. 2019 smlouvu, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 800 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 28 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 480 Kč. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky v hotovosti převzal. Z článku 1.4 soud zjistil, že byla sjednána úroková sazba 32,15% p.a. 7. Z karet zákazníka soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. 8. Z uznání dluhu ze dne 11. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh vyplývající mu ze smlouvy [číslo]. 9. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na smlouvu [číslo] částku v celkové výši 8 904 Kč, na smlouvu [číslo] částku v celkové výši 18 846 Kč a na smlouvu [číslo] částku v celkové výši 16 790 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2022 společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni mimo jiné pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] [číslo] [číslo]. 11. Z oznámení ze dne 24. 11. 2022 soud rovněž zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] žalobkyni. 12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 8. 11. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Tuto žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit souhrnný poplatek, v celkové výši 36 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaný své povinnosti vrátit finanční prostředky zcela nedostál a žalobkyni dluží na jistině částku 20 000 Kč a na poplatku částku 7 496 Kč. Žalovaný svůj závazek vyplývající mu ze smlouvy [číslo] ze dne 8. 11. 2019 uznal, co do důvodu i výše dne 11. 1. 2021 [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 22. 8. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 26 000 Kč. Tuto žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit souhrnný poplatek, v celkové výši 50 440 Kč, a to v 80 týdenních splátkách. Žalovaný své povinnosti vrátit finanční prostředky zcela nedostál a žalobkyni dluží na jistině částku 23 935,84 Kč a na poplatku částku 9 964,16 Kč. Dále společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 6. 6. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč. Tuto žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit souhrnný poplatek, v celkové výši 28 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaný své povinnosti vrátit finanční prostředky zcela nedostál a žalobkyni dluží na jistině částku 6 381,03 Kč a na poplatku částku 1 822,97 Kč. Pohledávky za žalovaným byly společností [právnická osoba] postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 žalobkyni, přičemž skutečnost byla žalovanému oznámena. 13. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2395 a násl. a § 2053 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 69 600 Kč, a to včetně sjednaných úroků. Právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za jejich poskytnutí úplatu. Této povinnosti však žalovaný zcela nedostál a jeho dluh na jistinách činí 50 316,87 Kč a na poplatcích 19 283,13 Kč. Žalovaný nadto svůj dluh uznal, jde-li o smlouvu o úvěru ze dne 8. 11. 2019. 14. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení v rozsahu požadovaném žalobkyní, částečně kapitalizované k okamžiku postoupení pohledávky, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 784 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za dva v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, v celkové výši 7 800 Kč určené dle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., za dva v řízení učiněné úkony, a to jednoduchou výzvu k plnění a účast při jednání, které se nekonalo dne 18. 7. 2023, v celkové výši 3 900 Kč určené dle § 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. f), písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 2 709 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 16. 6. 2023, neboť tvrzení v něm obsažená měla být součástí již žaloby samotné. 16. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 17. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.