19 C 399/2022-58 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 27. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 19 905,33 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. 12. 2018, na základě které byla žalovanému žalobkyní dodávána elektřina do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] pro potřeby domácnosti. Žalovaný měl za dodávku elektřiny v období od 4. 2. 2021 do 6. 8. 2021 uhradit žalobkyni cenu odebrané elektřiny. Dále byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 17. 12. 2018, na základě které byl žalovanému žalobkyní dodáván plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] pro potřeby domácnosti. Žalovaný měl za dodávku plynu v období od 13. 5. 2021 do 1. 9. 2021 uhradit žalobkyni cenu odebraného plynu. Dále měl žalobkyni zaplatit smluvní pokutu za prodlení s úhradou plateb a smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o dodávce elektřiny a plynu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně vzala svoji žalobu dne 16. 1. 2023 částečně zpět, jde-li o částku ve výši 2 060,32 Kč s příslušenstvím s tím, že provedla zápočet přeplatkové faktury ze dne 19. 9. 2022 [číslo]. Soud proto v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně řízení částečně zastavil (§ 96 o. s. ř.). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu na dodávku elektřiny dne 17. 12. 2018 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Účastníci si v předmětné smlouvě v odstavci„ ostatní ujednání“ ujednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou a smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy v případě neodebrání nasmlouvané elektřiny. Za realizovaný odběr elektřiny v období od 4. 2. 2021 do 6. 8. 2021 byla žalovanému žalobkyní vystavena faktura VS [číslo] ze dne 18. 8. 2021 se splatností dne 7. 9. 2021 ve výši 2 610,80 Kč, která byla opravena fakturou VS [číslo] ze dne 13. 9. 2021 se splatností dne 4. 10. 2021 ve výši 2 486,51 Kč. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu na dodávku plynu dne 17. 12. 2018 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Účastníci si v předmětné smlouvě v odstavci„ ostatní ujednání“ ujednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou a smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy v případě neodebrání nasmlouvaného plynu. Za realizovaný odběr plynu v období od 13. 5. 2021 do 1. 9. 2021 byla žalovanému žalobkyní vystavena faktura VS [číslo] ze dne 6. 9. 2021 se splatností dne 27. 9. 2021 ve výši 3 318,82 Kč. Stejně tak žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč fakturou VS [číslo] ze dne 12. 10. 2021, smluvní pokutu ve výši 4 800 Kč fakturou VS [číslo] ze dne 5. 9. 2021 a smluvní pokutu ve výši 9 200 Kč fakturou VS [číslo] ze dne 8. 8. 2021. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2048, § 2079 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byly uzavřeny kupní smlouvy, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu, plyn), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní cenu nedostál. Pro případ prodlení s platbou si účastníci sjednali ve smlouvě smluvní pokutu. Stejně tak si sjednali smluvní pokutu pro případ neodebrání nasmlouvaného množství elektřiny a plynu. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 17 845,01 Kč odpovídající součtu nezaplacené kupní ceně elektřiny, plynu a smluvních pokut. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byla žalovanému vyúčtována cena odebrané elektřiny a plynu do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.