ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2023:20.C.138.2023.2 Datum: 2023-07-20 Předmět: zaplacení 6 410 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 4 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", " ["peněžité plnění""pojištění odpovědnosti za škodu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 6 410 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (130 dní), když žalovaná jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru mezi 1 350 do 1 850 cm3 s [registrační značka] ([anonymizována dvě slova]) neuzavřela v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (6 110 Kč) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Dále se návrhem, došlým soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (122 dní), když žalovaná jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) shodného osobního automobilu neuzavřela v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (5 734 Kč) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Soud tato dvě souběžná řízení identifikoval a spojil se souhlasem předsedkyně senátu 21C usnesením ze dne [datum] (č. l. 35) ke společnému projednání a rozhodnutí. Řízení sp. zn. 18 C 15/2023 již však bylo pravomocně skončeno (a nyní vyústilo v povolení exekuce sp. zn. 62 EXE 2661/2023).
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše ani o těchto dvou probíhajících soudních řízeních nedozvěděla dříve než z úkonů soudního exekutora), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soudu se nicméně podařilo ji kontaktovat na tel. [tel. číslo] a žalovaná sdělila svou jinou doručovací adresu (jak v záhlaví shora) a kontaktní emailovou adresu [email]. Takto jí bylo doručeno vhozem, písemně se k věci nevyjadřovala, ačkoliv telefonicky tvrdila, že vozidlo je již prodané.
3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované v jakémkoliv jiném případném řízení v budoucnu adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou a soud se vůbec o doručování jinam pokusí, k čemuž není povinen. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Soud toto poučení již poskytl bezpočtu osob, někteří z nich se již přesvědčili o jeho zásadním významu pro rozpočet domácnosti.
4. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit, či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Tím spíše to platí u nároků této žalobkyně, které mají tendenci se opakovat za navazující období, či být překvapivá v situaci, kdy nový vlastník (nepojištěné) vozidlo řádně nepřeregistruje či likvidátor vozidla neoznámí jeho vyřazení z provozu.
5. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná jako vlastník a provozovatel osobního automobilu Mercedes A 160 se zdvihovým objemem motoru 1 598 cm3, maximálním výkonem 75 kW a maximální hmotností 1 500 kg s [registrační značka] neuzavřela v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne [datum] a [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částek 6 204 a 5 734 Kč. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala, a proto ji žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne [datum] a [datum], doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalované. Dále byla dne [datum], [datum], [datum] a [datum] zasílána upomínka od inkasní agentury [právnická osoba], kterou žalobkyně ze soudu neznámého důvodu považuje za účelnou, přestože jde pouze o třetí (a v některých případech i čtvrtou) výzvu v řadě, zasílanou (dle obsahu všech dosavadních řízení senátu 20C) na shodnou adresu, kam následně míří i předžalobní výzva od advokáta. Je však věcí žalobkyně, jak případně marní částku 300 Kč, na kterou má nárok i bez zasílání této upomínky. Dne [datum] a [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaná vozidlo již nevlastnila, či v rozhodné době dokonce již bylo fakticky zničeno, žalovaná promeškala. Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Tento nárok soud nekrátil, byť jde o hraniční situaci, kdy by již v úvahu připadalo i spojení obou období k vymáhání. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě tohoto vozidla neshledal, neboť rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu zde nedosahuje takové zjevné intenzity, aby se soud odchyloval od platné vyhlášky.
7. Běžící příslušenství soud ve výroku zjednodušil, když částkou 118,02 Kč kapitalizoval úrok z jistiny 6 110 Kč v období od [datum] do [datum]. Nicméně pokud by žalovaná měla plnit pod různé variabilní symboly tak, jak byly obě pohledávky uplatněna, musela by plnění opět rozdělit, když ve vedoucí spisové značce je příslušenství počítáno z jistiny 6 110 Kč a v sazbě 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení a ve spojené věci je příslušenství počítáno z jistiny 5 734 Kč a v sazbě 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení.
8. Pokud žalovaná již není faktickým vlastníkem vozidla (v případě již prodaného vozidla srov. zejm. nález Ústavního
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.