20 C 154/2023-43 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (123 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) nákladního automobilu s hmotností mezi 3,5 tuny a 12 tun s [registrační značka] ([anonymizováno]) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (7 685 Kč) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Úrok z prodlení definovala jako 15 % z jistiny 7 685 Kč od [datum] do zaplacení. V souběžném řízení sp. zn. 41 C 245/2023 se domáhala ve vztahu k témuž vozidlu nároku za navazující období od [datum] do [datum] (i když se neobtěžovala tvrzení upravit podle skutečného stavu), tedy 2 755 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a 300 Kč. Soud tato řízení spojil usnesením č. l. 38 ke společnému projednání a rozhodnutí. Úrok z prodlení definovala jako 15 % z jistiny 2 755 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud však po něm pátral, zjistil jeho pravděpodobné skutečné bydliště jak v záhlaví shora a obeslal jej informativně i na takovou adresu. Žalovaný nijak nereagoval. 3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v řízení nedošlo, soud o to ani neusiloval). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Tím spíše to platí u nároků této žalobkyně, které mají tendenci se opakovat za navazující období, či být překvapivá v situaci, kdy nový vlastník (nepojištěné) vozidlo řádně nepřeregistruje či likvidátor vozidla neoznámí jeho vyřazení z provozu. V této věci žalovaný se žalobkyní již zjevně komunikoval, neboť předložila kupní smlouvu. Pokud však žalovaný na nárok něčeho uhradil, neobtěžoval se tak soudu sdělit a soud žádnou takovou informaci ke svému rozhodnutí neměl. 4. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu Avia A31, s maximálním výkonem 65 kW a maximální hmotností 5 990 kg s [registrační značka] neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 985 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne [datum] a [datum], doručovanými rovněž na adresu [anonymizována tři slova] v [obec]. Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu. Soud by nárok zamítl v celém rozsahu, pokud by nezjistil, že zde žalovaný v rozhodné době skutečně bydlel a z doručenek č. l. 23 a 25 nevyplývalo, že žalovanému bylo úspěšně doručeno, neboť tato adresa byla adresou trvalého pobytu žalovaného jen do [datum]. Soudu je známo, že žalobkyně notoricky ignoruje své zákonné oprávnění přistupovat k údajům v registru obyvatel a hrubě opisuje údaje z registru vozidel či historických kupních smluv. V této věci to však pro ni nepříznivý důsledek nemělo, z důvodu jak výše. 5. Ve spojené věci platí, že žalovaný předložil kupní smlouvu č. l. 14 a 15 ze dne [datum], dle které vozidlo prodal společnosti [právnická osoba] Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 060 Kč (v té době nárok požadovala od [datum]), doručovanou na adresu [adresa], dopise ze dne [datum] konstatuje zkrácení nároku na 19 dnů, zjevně v důsledku předložení shora odkazované kupní smlouvy. Dále jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne [datum], doručovanou rovněž na adresu [anonymizována čtyři slova] v [obec]. Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Nárok žalobkyně po zkrácení konce druhého období již zohledňuje prokázání prodeje vozidla dnem [datum]. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2x 300 Kč. Úrok z prodlení soud pro přehlednost částečně kapitalizoval (332 Kč), aby mohl běžící úrok v dalším období sloučit a narůstal ze společné jistiny. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení, ovšem pouze jako by oba nároky uplatnila společně. Samostatný postup ohledně nezvykle krátkých období 53 dnů a 19 dnů byl od počátku zjevně neekonomický a účelový, žalobkyně již ostatně získala 2x 300 Kč. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ad