20 C 2/2023-31 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení nájemného a záloh na služby s tím spojené za měsíce únor 2022 (9 700 Kč), březen 2022 (9 700 Kč), duben 2022 (9 700 Kč) a květen 2022 (9 700 Kč) s úrokem z prodlení jak shora ve vztahu k bytu [číslo] na adrese trvalého pobytu žalované, který je ve vlastnictví žalobkyně. Věc byla vyloučena ze sp. zn. 120 C 17/2022, kde byla žalovaná žalována v pasivní solidaritě s [jméno] [příjmení], vůči němuž je však řízení ze zákona přerušeno. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl v plném rozsahu vyhovět a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, ačkoliv nic nenasvědčuje tomu, že by předmětný byt již neobývala ([jméno] [anonymizováno] oproti tomu změnil trvalé bydliště a má jej nyní v [obec]). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisem z obchodního rejstříku č. l. 6 žalobkyně prokázala předmět svého podnikání. Výpisem z katastru nemovitostí č. l. 4 prokázala své výlučné vlastnické právo k předmětnému bytu. Nájemní smlouvou č. l. 9 s dodatkem ze dne [datum] žalobkyně prokázala povinnost žalované (resp. společných nájemců) platit za nájem předmětného bytu od července 2020 dosud. Evidenčním listem č. l. 8 bylo prokázáno, že na zálohách za služby spojené s tímto nájmem měli nájemci měsíčně od července 2021 hradit 9 700 Kč (z toho nájemné činí 7 000 Kč). Přehled plateb č. l. 12 nepřinesl při procesní pasivitě žalované soudu další informace. Soudu je však z řízení sp. zn. 113 C 6/2022 a 125 C 24/2022 známo, že nemělo být hrazeno na nájemném a službách ničeho již nejméně od prosince 2021 a i v měsících následujících (což soud zohlední ve lhůtě k plnění). Právní zástupkyně žalobkyně doložila dopisem (č. l. 14) vypracování i zaslání (č. l. 15) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaných. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Strany (a [jméno] [příjmení]) platně sjednaly závazek nájmu předmětného bytu, z něhož žalované svědčila povinnost hradit sjednané nájemné dle § 2246 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) a zálohy na služby spojené s nájmem bytu (§ [číslo] tamtéž). Dosud neuplynula zákonná lhůta k vyhotovení řádného vyúčtování služeb za rok 2022 (s nimiž je tato žalobkyně notoricky ve zpoždění), není tak důvodu nepřiznat nárok na zálohy na tyto služby (od [datum] by to však již nebylo možné). Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Soud tak mohl nároku vyhovět a žalovanou zavázat plněním. Jelikož je žalovaná v prodlení, osvědčila žalobkyně s odkazem na 1970 o. z. nárok i na úroky z prodlení jak v I. výroku shora, když počátek prodlení odpovídá splatnosti nájemného dle smlouvy (do 25. dne příslušného měsíce) a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Soud pro shodu v sazbě úroku z prodlení výrok zjednodušil, přepočetl úroky z prodlení z jednotlivých tří částek do [datum] (562,07 Kč) a od [datum] již úrok běží ze součtu všech čtyř jistin. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 500 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Advokát není plátcem DPH. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 940 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 7. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu (kde má žalobkyně k dnešnímu dni nejméně 1 519 řízení dle ISAS), když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Jedná se o vyúčtovávání poskytovaných služeb, které musí být rutinně schopna i žalobkyně sama. Prakticky shodné žaloby soud shledal např. ve sp. zn. 120 C 27/2022, 11 C 4/2023, 117 C 1/2023 a 125 C 30/2022, přičemž záměrně vybral právě takové, kde jsou žalováni společní nájemci. 8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá energetická, inflační a uprchlická krize, žalovaná již čelí několika neskončeným exekucím a pronajímatel cíleně podniká v oblasti pronajímání bytů v sociálně vyloučené lokalitě a prodlení nájemníků tak pro něj nepředstavuje bezprostřední existenční ohrožení. Je více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. Jelikož však nic nenasvědčuje tomu, že by žalovaná měla zájem hradit splátky, soud toliko prodloužil lhůtu pro případ, že by žalovaná rovněž usilovala o oddlužení, což je zjevně jediná cesta, jak bez externího financování může stávající situaci konstruktivně řešit. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.