20 C 215/2023-47 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], nahrazení projevu vůle žalovaného k přijetí závazku dle smlouvy jak v I. výroku shora s ohledem na jeho závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum]. Po zhotovení stavby a její úřední kolaudaci žalobkyně žalovaného vyzývala k plnění dle smlouvy, ten však smlouvu ve lhůtě k tomu stanovené nepodepsal, nereagoval ani na předžalobní výzvu. Žalobkyně dodala tři stejnopisy geometrického plánu č. [rok] [číslo] pro [katastrální uzemí] (dále jen„ příslušné katastrální území“), aby se staly součástí výroku rozsudku. 2. Soud k projednání věci nařídil jednání, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil a soud věc projednal v jeho nepřítomnosti. Identitu žalovaného, který nebyl v žalobě ani na smlouvě o smlouvě budoucí identifikován datem narození ani rodným číslem, soud vyvodil z vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v příslušném katastrálním území, a to s výslovným souhlasem žalobkyně (č. l. 43 p. v.). Doručování žalovanému z opatrnosti opakoval, neboť navzdory referátu soudce byla první písemnost vypravena bez vyznačení data narození na doručence. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Zmocněním č. l. 4 bylo prokázáno, kdo může za žalobkyni jednat před soudem. [příjmení] mocí č. l. 5 a 6 bylo prokázáno, že za žalobkyni mohla stavební činnost a hmotněprávní úkony činit společnost [právnická osoba], [IČO], a [právnická osoba], [IČO]. Výpisem z katastru nemovitostí (veřejná podoba) na č. l. 9 a 10 bylo prokázáno, že žalovaný byl v roce 2017 a taktéž ke dni [datum] vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 314 m2 s charakterem zahrady v příslušném katastrálním území. Datum narození a rodné číslo žalovaného vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí č. l. 35 a 36. 4. Smlouvou č. l. 11 ze dne [datum] a situačním plánkem (č. l. 9 p. v.), který rovněž nese podpis žalovaného s dovětkem, že s realizací takové stavby souhlasí, bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal strpět liniovou stavbu v podobě podzemního kabelového vedení nízkého napětí, které bude 3 metry zasahovat do předmětného pozemku, včetně umístění přípojkové jisticí skříně. Dále se zavázal ke zřízení věcného břemene ve prospěch žalobkyně (s obsahem umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na dotčeném pozemku, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci, a povinnost žalovaného výkon těchto práv strpět (dále jen„ věcné břemeno“), poté, co bude stavba kolaudována, bude vyhotoven geometrický plán a bude do 5 let od podpisu vyzván, náhrada byla sjednána částkou 1 000 Kč Budoucí smlouva není sjednána v konkrétní podobě, ale toliko v podobě obecné. Rozhodnutím č. l. 14 ze dne [datum] je prokázáno, že stavba žalobkyně („ [anonymizována čtyři slova] [číslo]“) byla řádně kolaudována. Prohlášením č. l. 13 ze dne [datum] je prokázáno, že zhotovitelská společnost [právnická osoba], se pokoušela přimět žalovaného k součinnosti a podpisu smlouvy, nejméně třemi písemnými výzvami, ve dnech [datum] (č. l. 26), [datum] (č. l. 26 p. v.) a [datum] (č. l. 27), zasílanými na adresu jeho trvalého pobytu jak shora. Byl doložen geometrický plán č. l. 16 v kopii, který odpovídá geometrickému plánu, který je v originále součástí tohoto rozsudku. Byl doložen návrh smlouvy, datovaný dnem [datum] a odpovídající obsahově I. výroku tohoto rozsudku, který nebyl stranami podepsán. Žalobkyně doložila dopisem (č. l. 28) vypracování předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne [datum], adresované do dispoziční sféry žalovaného. Výpisem z živnostenského rejstříku č. l. 32 je prokázáno, že žalovaný je od roku 2010 oprávněn podnikat i v oblasti montáže, oprav, revizí a zkoušek elektrických zařízení a od roku 2012 je oprávněn podnikat i v oblasti projektování elektrických zařízení. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 1785 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. 6. Podle § 1786 o. z. dále platí, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 7. Podle § 1787 odst. 1 o. z. platí, že nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. 8. Podle § 25 odst. 4 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, platí, že provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu (…). 9. Žalobkyně prokázala, že se žalovaný zavázal k budoucímu sjednání práva věcného břemene k umístění části podzemního elektrického vedení nízkého napětí, zasahujícího do pozemku žalovaného. Smlouva byla sjednána v obecné podobě, byly splněny podmínky v ní stanovené (kolaudace, realizace na pozemku žalovaného dle projektové dokumentace, dodržení lhůty k výzvě), žalovaný zůstal nečinný. Jelikož žalobkyně navrhla nahrazení projevu vůle žalovaného ve vztahu k formulaci smlouvy, která odpovídá všem podstatným ujednáním smlouvy o smlouvě budoucí, soud mohl žalobě vyhovět a projev vůle žalovaného k takovému návrhu smlouvy nahradil I. výrokem tohoto rozsudku. Součástí výroku rozsudku je geometrický plán, předložený žalobkyní ve třech stejnopisech s ověřením oprávněného zeměměřičského inženýra. 10. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a jelikož předžalobní výzvu, žalobu vypracoval a podal sám žalobce a ten se prostřednictvím své zaměstnankyně i účastnil na jednání u soudu, které nepřesáhlo dvě hodiny trvání, i jemu přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.