20 C 219/2023-28 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], domáhala zaplacení vyúčtování [číslo] z dodávky plynu do odběrného místa žalované na adrese trvalého pobytu jak shora za období [datum] do [datum] s tím, že žalovaná již uhradila 10 316 Kč. V návrhu uvedla, že faktura zněla na částku 24 070 Kč a takové se domáhala, avšak soud tento údaj považuje za zjevnou chybu v psaní (bránila však vydání platebního rozkazu a vedla k vybrání doplatku soudního poplatku), neboť faktura zní na částku 34 386 Kč. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět i bez konání jednání a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila, na adrese trvalého pobytu jí bylo doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle registru obyvatel má žalovaná stávající trvalé bydliště jak shora od [datum] a je od září 2021 vdaná. Žalobkyně je oprávněna k dodávkám plynu dle výpisu z obchodního rejstříku č. l. 9 i ze znalosti soudu z předchozích řízení. Dle smlouvy č. l. 11 na dobu neurčitou ze dne [datum] se žalovaná zavázala platit za dodávky plynu do svého odběrného místa, dále hradit měsíční zálohy v počáteční výši 1 300 Kč. Jako korespondenční adresa i odběrné místo je uvedena [ulice a číslo], [PSČ] [obec], což však soud rovněž považuje za zjevnou chybu v psaní, ostatně ulice [ulice] se ani v [obec] nenachází. Z dalších listin je zjevné, že si žalobkyně byla vědoma, že žalovaná bydlí a odebírá plyn na adrese [adresa]. Ke smlouvě byly přiloženy všeobecné obchodní podmínky a ceník, smluvních pokut se žalobkyně nedomáhá. Vyúčtováním č. l. 14 bylo prokázáno, že žalované bylo za spotřebu 1 903 m3 plynu vyúčtováno 34 386 Kč (po zohlednění zaplacených záloh 18 200 Kč). Žalobkyně doložila dopisem (č. l. 18, 19 a 20) vypracování i zaslání předžalobních výzev ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované, neboť výše nároku se v mezidobí snížila na 24 070 Kč, z čehož vyplývá částečná úhrada 10 316 Kč. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Tvrzena tak byla úhrada 10 316 Kč. Účastníci platně sjednali závazek dodávky plynu ve smyslu § 72 energetického zákon č. 458/2000 Sb., z něhož žalobkyně plnila řádně, žalovaná nikoliv, když neuhradila nedoplatek z vyúčtování. Soud proto mohl žalobě v plném rozsahu vyhovět a s odkazem na § 1970 o. z. pak i v rozsahu úroku z prodlení, když splatnost odpovídá splatnosti faktury a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 963 Kč a doměrku 241 Kč, a jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracovala a podala sama žalobkyně, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická krize a žalovaná má tři vyživovací povinnosti (č. l. 24 – děti narozené 2010, 2014 a 2018). Je tedy zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení a časové hledisko splnění povinností žalované tak nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty. 7. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a z její strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv.