20 C 225/2023-72 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (89 dní), [datum] do [datum] (170 dní), [datum] do [datum] (106 dní) a [datum] do [datum] (89 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle sdělení původního vlastníka) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru mezi 1 000 do 1 350 cm3 s [registrační značka] ([příjmení] [anonymizována dvě slova]) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (3 115 Kč, 5 950 Kč, 3 710 Kč a 3 115 Kč) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (4x 300 Kč). Soud musel (jako vždy v takovém případě, k úpravě své„ formulářové“ praxe tato právní zástupkyně přistupuje oproti procesní potřebě se zpožděním více než jednoho roku) žalobkyni vyzvat k doplnění žaloby o tvrzení a důkaz, kdy se o vlastnickém právu žalovaného dozvěděla, jinak by většina nároků podléhala prekluzi. Žalobkyně doplnila (č. l. 66), že se od předchozího vlastníka o žalovaném dozvěděla dne [datum], což doložila interním výpisem. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil, ale písemnost převzal na trvalém bydlišti do vlastních rukou dne. 3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel [značka automobilu] se zdvihovým objemem motoru 1 242 cm3, maximálním výkonem 55 kW a maximální hmotností 1 475 kg s [registrační značka] neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Vlastnické právo vyplynulo ze sdělení předchozího vlastníka (jehož jméno žalobkyně neuvádí) na č. l. 67, dle kterého měl vozidlo žalovaný zakoupit již [datum]. Soud by takový důkaz nemohl považovat za dostatečný, avšak z úřední činnosti soud disponuje pojistnou smlouvou č. l. 60, dle které od [datum] toto vozidlo skutečně pojistil žalovaný a deklaroval jej jako své vlastnictví. Výzvou ze dne [datum] (3x) a [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek jak shora. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne [datum] (3x), [datum], [datum] (2x) a [datum] (2x), doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dále byla dne [datum] (2x), [datum] a [datum] zasílána upomínka od inkasní agentury [právnická osoba], kterou žalobkyně ze soudu neznámého důvodu považuje za účelnou, přestože jde pouze o čtvrtou výzvu v řadě, zasílanou (dle obsahu všech dosavadních řízení senátu 20C) na shodnou adresu, kam následně míří i předžalobní výzva od advokáta. Je však věcí žalobkyně, jak případně marní částku 300 Kč, na kterou má nárok i bez zasílání této upomínky. Dne [datum] (2x), [datum] a 18. 10. 222 zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaný vozidlo již nevlastnil, či v rozhodné době dokonce již bylo fakticky zničeno, žalovaný promeškal. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě tohoto vozidla neshledal, neboť rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu zde nedosahuje takové zjevné intenzity, aby se soud odchyloval od platné vyhlášky. 5. Příslušenství soud zjednodušil, do [datum] jej kapitalizoval, aby od následujícího dne již mohlo plynout ze součtu všech čtyř základů společně. 6. Pokud žalovaný již není faktickým vlastníkem vozidla (v případě již prodaného vozidla srov. zejm. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20), či vozidlo neexistuje nebo není provozuschopné, měl by evidovaný stav v registru vozidel ve vlastním zájmu co nejrychleji dát do souladu se skutečností a současně informovat žalobkyni, jinak bude analogickému nároku čelit opětovně a je otázkou, zda budou uplatňována i období následná, pokud vozidlo zůstalo nepojištěno. Soudu není známo, zda žalobkyně tuto informační povinnost ve své výzvě splnila (druhou stranu výzvy soudu nepředkládá, činí tak až u nejnovějších nároků), proto soud z opatrnosti činí toto poučení alespoň v elementární podobě. Jelikož žalobkyně má přístup pouze k adrese dle registru obyvatel (nadto dlouhodobě vychází pouze z údajů v registru vozidel, či kupních smluv a podobných podkladů od třetích osob, které mohou být a poměrně často také jsou zatíženy chybou, resp. ztrácejí v čase aktuálnost), veškeré písemnosti bude žalovanému doručovat na jeho trvalé bydliště (případné jiné budoucí doručovací adresy v tomto řízení si aparát žalobkyně a právní zástupkyně, zpracovávající ročně desítky tisíc obdobných návrhů a systematicky chybující, pravděpodobně ani nepovšimne). 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Náhradu soud nekrátil, souběh s návrhem ve sp. zn. 10 C 299/2023 v tomto případě žalobkyni nelze klást k tíži, neboť upomínání v době podání tohoto návrhu ještě nebylo ukončeno. Současně jsou uplatňovány 4 nároky, není tedy důvodné krátit nárok až na úroveň nezastoupeného účastníka, neboť mnohost nároků již sama o sobě zakládá složitost věci. 8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická krize a zdejší soud vůči žalovanému povolil v tomto roce již jinou exekuci. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na proved