20 C 265/2023-42 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z titulu poskytnutí pojistného plnění své klientce, [jméno] [příjmení], ve výši 59 000 Kč dne [datum], jejíž byt poškodila dne [datum] voda, pronikající z bytu (z hadice pračky), obývaného žalovaným. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, návrh převzal dne [datum] do vlastních rukou. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle registru obyvatel č. l. 7 je žalovaný na adrese trvalého pobytu registrován již od listopadu 2018 dosud. Výpisem č. l. 19 je prokázáno, že bytový dům na dané adrese je vlastnictvím společnosti [právnická osoba] Výpisem z obchodního rejstříku č. l. 12 žalobkyně prokázala, že je oprávněna k pojišťovací činnosti v nejširším rozsahu. Záznamem č. l. 17 a pojistnou smlouvou č. l. 14 bylo prokázáno, že žalobkyně pojistila byt [jméno] [příjmení] o výměře 38 metrů čtverečných ve 12. patře na adrese trvalého pobytu žalovaného s limitem plnění 60 000 Kč. Byl doložen výpis oznámení pojistné události č. l. 20 a 22. Byl doložen zápis o poškození součástí bytu v bytě [jméno] [příjmení] č. l. 23 protečením vody ze stropu. Tomu odpovídají fotografie č. l. 27 a 28. Likvidační zprávou č. l. 18 bylo prokázáno, že vytopením pojištěného bytu po šetření likvidačním technikem dne [datum] vznikla škoda 83 967 či 68 876,86 Kč a na pojistném plnění bude vyplacena částka do limitu 59 000 Kč, 1 000 Kč tvoří spoluúčast pojištěnce. Dopisem č. l. 21 bylo prokázáno přiznání pojistného plnění 59 000 Kč z předmětné pojistné události ([číslo]) [jméno] [příjmení]. Výpisem č. l. 24 bylo prokázáno poskytnutí pojistného plnění v této výši dne [datum]. Oznámením č. l. 25 bylo prokázáno, že pojistitel učinil pokus o kontaktování žalovaného v bytě [číslo] ve dnech 9. 8. a [datum], žalovaného se nepodařilo kontaktovat. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 29) vypracování i zaslání (č. l. 31 a 32) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Podle § 2910 věta první občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § [číslo] tamtéž platí, že způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § [číslo] odst. 1 tamtéž platí, že způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. V projednávané věci bylo prokázáno, že škodu způsobila protékající voda z bytu žalovaného. Přestože žalovaný neposkytl žádnou součinnost k prošetření příčiny vytečení vody, lze dovodit, že má povinnost dohledu nad spotřebiči, napojenými na vodovodní řad, a že tento dohled zanedbal, ačkoliv nebylo prokázáno, že by se nutně jednalo právě o přívod vody k pračce (mohlo se jednat o odtok, o jiný spotřebič, či o pouhý přívod či odtok vody ze sanitární techniky). V každém případě je dalším skutkovým znakem zanedbání dohledu i ponechání úniku vody v bytě po dobu dostatečnou k protečení, nutnost opatrnosti ohledně vodovodní instalace v bytových domech je běžnou součástí obezřetnosti v soužití se sousedy, a žalovaný jako uživatel bytu zanedbal přinejmenším tento aspekt, pokud působení vody nezabránil preventivním opatřením či alespoň dodatečně. Žalovaný v řízení žádnou procesní obranu neuplatnil, ač mu v tom nic nebránilo a soud se vyhnul doručování fikcí, a soud neměl důvodu prohlubovat dokazování. 5. Podle § [číslo] odst. 1 věta první tamtéž platí, že vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. Tímto ustanovením je založen nárok žalobkyně na zaplacení částky 59 000 Kč, kterou poskytla poškozené. S odkazem na § 1970 tamtéž má současně nárok na zaplacení úroku z prodlení, když žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. řádně vyzvala, počátek prodlení odpovídá splatnosti výzvy a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 3 460 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s kvalifikovanou předžalobní výzvou a podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 360 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická krize, škoda vznikla nedbalostí, žalobkyně je oproti žalovanému ekonomicky neskonale robustnější a zdejší soud vůči žalovanému povolil v letech 2020 a 2023 již 3 exekuce. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně dvouletý splátkový kalendář, resp. šestiměsíční ohledně nákladového výroku, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).