20 C 318/2022-55 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala proti žalovaným v pasivní solidaritě žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu v původním odběrném místě na adrese [adresa], což bylo zjištěno a zdokumentováno dne [datum] společností [právnická osoba], pověřenou touto činností za žalobkyni. Takto se domáhá 31 128,48 Kč za cenu elektřiny a 7 269,68 Kč na nákladech zdokumentování a přerušení neoprávněného odběru elektřiny. Solidární odpovědnost žalovaných vyplývá z pravomocného trestního příkazu zdejšího soudu pod číslem jednacím 4 T 128/2021-103 ze dne 8. 9. 2021. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaní na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovali, důsledkem je předpoklad jejich souhlasu s tímto postupem. Žalovaní v řízení zůstali pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásili. Žalované se podařilo doručit do vlastních rukou dne [datum] na adrese [ulice a číslo] v [obec], žalovanému pouze náhradním způsobem. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Bylo předloženo oznámení ze dne [datum] (č. l. 22), zanechávané v odběrném místě s výsledkem kontroly. Protokolem č. l. 23 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], svými dvěma pracovníky (soudu oba známi z předchozích řízení) provedla odpojení neoprávněně připojeného elektroměru [číslo] Trestním příkazem č. l. 9, který dle doložky nabyl právní moci dne [datum] u obou žalovaných, byla uznána vina žalovaných přečinem krádeže, když v období od [datum] až [datum] v bytě [číslo] ve 3. patře domu na adrese [adresa], že žalovaný na žádost žalované odstranil kryt svorkovnice a připojil elektroměr zpět k rozvodné síti. Kalkulací č. l. 19 byla prokázána aritmetická korektnost kalkulace celkové škody. Fakturou č. l. 20 bylo prokázáno řádné vyúčtování předmětu řízení se splatností dnem [datum]. Byla doložena upomínka č. l. 21 pro žalovanou. Žalobkyně doložila dopisy (č. l. 15, 17 a 18) vypracování i zaslání (č. l. 11 až 14) předžalobních výzev do dispoziční sféry obou žalovaných. 4. Žalovaná má dle č. l. 27 na dané adrese trvalé bydliště od srpna 2021, dne [datum] zde ostatně převzala do vlastních rukou platební rozkaz, který byl ovšem zrušen pro nedoručitelnost žalovanému. Ten dle Úřadu práce (č. l. 39) fakticky nejméně k dubnu 2021 bydlel na téže adrese, navzdory trvalému pobytu v [obec]. Dle obžaloby č. l. 45 byly oba v září 2021 k zastižení na [ulice a číslo] v [obec]. K září 2022 však již žalovaná čerpala dávky státní sociální podpory ve vztahu k adrese [ulice a číslo] v [obec] (č. l. 42). Návrh však převzala do vlastních rukou dne [datum] na adrese [ulice a číslo] v [obec]. 5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil dle § 2910 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. jako závazek z náhrady škody, přičemž ke stanovení výše škody je příslušný postup dle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., konkrétně dle odstavce 1, platba za příkon dle § 17 tamtéž (121,92 Kč). Žalobkyně vyčíslila oba typy škod korektně, soud tak mohl žalobě vyhovět a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť plnění bylo žalovanému řádně fakturováno s korektní splatností. Žalobkyně tak má nárok ve smyslu § 1970 občanského zákoníku i na úrok z prodlení od uplynutí splatnosti, když sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. [příjmení] 7 269,68 Kč je odůvodněna § 51 odst. 3 věta poslední energetického zákona („ Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.“) a ačkoliv soud prvního stupně stanovení této částky považoval v minulosti za ryze arbitrární a neodpovídající např. ceně, vysoutěžené na volném trhu, respektuje rozhodovací činnost zdejšího odvolacího soudu, který náklady považuje za plně odůvodněné jejich fakturací ze strany [právnická osoba], žalobkyni. Odpovědnost tíží oba žalované solidárně, tedy společně a nerozdílně (tak jako náhrada nákladů řízení jak níže). 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži obou žalovaných právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 536 Kč, a jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracovala a podala sama žalobkyně, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá energetická, inflační a uprchlická krize a zdejší soud vůči žalované povolil v letech již několik exekucí, ostatně má 5 nezl. dětí, žalovaný nejméně 4. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaných tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaní poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužijí. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaných na straně druhé poskytl přibližně dvouletý splátkový kalendář, aby měli reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). 8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Dále je již výlučně na žalovaných, zda doručení tohoto rozsudku a z jejich strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinných z úřední povinnosti a na náklady povinných pátrat musí a na rozdíl od soudu k tomu má čas mnoha let.