20 C 365/2022-54 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum] zaplacení vyúčtování dodávky elektřiny a plynu do odběrného místa na adrese trvalého bydliště žalovaného za období od [datum] do [datum] (vyúčtování elektřiny [číslo] v částce 6 011,99 Kč se splatností [datum]), [datum] do [datum] (vyúčtování elektřiny [číslo] v částce 1 434,93 Kč se splatností [datum]), od [datum] do [datum] (vyúčtování plynu [číslo] v částce 2 662,55 Kč se splatností [datum], úroku z prodlení jak v I. výroku shora, dále tří měsíčních poplatků á 217 Kč za službu„ [anonymizována tři slova]“ za měsíce březen až květen 2021, úroku z prodlení jak v II. výroku shora, a smluvních pokut 1x 95 Kč a 5x 240 Kč za upomínky. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem, poté byla písemnost vhozena do označené domovní schránky. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 17 bylo prokázáno ujednání dodávek elektřiny do odběrného místa jak výše s první stanovenou zálohou 800 Kč měsíčně. Jako korespondenční adresa je uvedeno shodné trvalé bydliště. Žádný poplatek za upomínku v ní upraven není. Ten je ve výši 240 Kč upraven až ve všeobecných obchodních podmínkách z [datum] v části„ Poplatky“, podmínky nenesou podpis žalovaného. Vyúčtováním č. l. 23 je prokázáno řádné vyúčtování spotřeby elektřiny ve shora uvedeném období v celkové výši 6 011,99 Kč, po započtení uhrazených záloh ve výši 800 Kč. Vyúčtováním č. l. 26 (konečným) je prokázáno řádné vyúčtování spotřeby elektřiny ve shora uvedeném období v celkové výši 1 434,93 Kč. Byly doloženy dvě upomínky ze dne [datum] a [datum] Smlouvou č. l. 28 bylo prokázáno ujednání dodávek plynu do odběrného místa jak výše s první stanovenou zálohou 1 800 Kč měsíčně. Jako korespondenční adresa je uvedeno shodné trvalé bydliště. Žádný poplatek za upomínku v ní upraven není. Ten je ve výši 240 Kč upraven až ve všeobecných obchodních podmínkách z [datum] v části„ Poplatky“, podmínky nenesou podpis žalovaného. Byly doloženy dvě upomínky ze dne [datum] a [datum] a odstoupení od smlouvy/upomínka ze dne [datum]. Vyúčtováním č. l. 35 (konečným) je prokázáno řádné vyúčtování spotřeby plynu ve shora uvedeném období v celkové výši 2 662,55 Kč. Byla doložena smlouva o poskytování služby„ [anonymizována tři slova]“ ze dne [datum] (č. l. 37), smlouva ohledně ceny služby odkazuje na ceník a sama ji (ani např. v počáteční výši) neobsahuje. Jsou přiloženy všeobecné obchodní podmínky a ceník, které nenesou podpis spotřebitele. Byla doložena tři vyúčtování této služby č. l. 40, 41 a 43. Byla doložena upomínka č. l. 42 pro částku 95 Kč za upomínku (výše dle ceníku č. l. 39). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 44) vypracování i zaslání (č. l. 46) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z dodávek elektřiny i plynu ve smyslu § 50 a 72 energetického zákona č. 458/2000 Sb., na které se podpůrně použijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku. Z těchto závazků žalobkyně řádně plnila, žalovaný však neuhrazením řádně vyúčtovaného plnění nikoliv. Proto soud přiznal nárok na vyúčtované plnění a na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dat splatnosti dle všech tří fakturací, sazba úroku byla v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Pokud se týká poplatků za upomínky a ceny za službu [anonymizována tři slova] a příslušné části úroku z prodlení, soud žalobu II. výrokem shora zamítnul, neboť takový poplatek nebyl sjednán v textu samotné pojistné smlouvy, ačkoliv tomu nic nebránilo a žalobkyně může situaci nehrazení záloh/vyúčtování (což je ve většině dodavatelských vztahů ta nejpodstatnější povinnost odběratele) pravidelně předvídat a tomu uzpůsobit obsahovou stránku smlouvy. Žalobkyně však tato poučení soudu již po mnoho let ignoruje. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3512/11, dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, svou povahou blízké smluvní pokutě, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost, resp. v případě sazebníku není zajištěno ani to, že s ním byl žalovaný při kontraktaci seznámen bez ohledu na to, co deklaruje předtištěné ustanovení adhezní smlouvy. [příjmení] 240 Kč a dokonce ani 95 Kč v žádném případě neodpovídá minimálním nákladům na vzorovou upomínku a cenu takové (hybridní?) poštovní služby, má zjevně i charakter sankční, případně uhrazovací ve vztahu k nákladům agendy vymáhání. Cena služby by pak měla být obsahem podepisované služby bez dalšího. Nikdo neupírá žalobkyni právo cenu služby jednostranně měnit, i tak by však měl být spotřebitel s novou cenou služby vždy seznámen a měl by mít právo od závazku odstoupit. Žalobkyni nic nebrání, aby ve smlouvě uvedla aktuální cenu služby s upozorněním, že se se může změnit. Žalovaný se platnosti těchto všech cenových ustanovení v řízení nedovolal. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 3530/2016 ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. Nepodepsaným obchodními podmínkami/ceníky tedy nebylo prokázáno, že by se spotřebitel s touto povinností při kontraktaci seznámil. 6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části úspěšná (84,59 % při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu poměrné části (69,18 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá energetická, inflační a uprchlická krize, žalovaný má vyživovací povinnost (28 PaNc 114/2021 1 T 26/2023) a zdejší soud vůči žalované výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích (či přednostních) závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení