20 C 427/2022-16 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], vyklizení částí dvou předmětných pozemků jak shora, pronajatých žalovanému dle nájemní smlouvy ze dne [datum], vypovězené pro neplacení sjednaného nájemného dnem [datum] s výpovědní dobou do dne [datum], po jejímž uplynutí žalovaný pozemky nevyklidil. Dle místní znalosti soudu se jedná zahrádky s provizorními zahradními domky proti bývalé vlakové stanici„ [ulice] brána“. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť zaslal stranám výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že strany zůstanou pasivní. Jelikož strany na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovaly, důsledkem je předpoklad souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud jej obeslal na obě známé adresy, obě písemnosti byly vhozeny do označené domovní schránky, žalovaný však nijak nereagoval. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisem z katastru nemovitostí č. l. 3 a 4 žalobkyně prokázala, že výlučně vlastní oba předmětné pozemky (s úplnými výměrami 887 a 407 m2). Nájemní smlouvou č. l. 5 bylo prokázáno, že žalovaný měl od roku 2012 na dobu neurčitou pronajaty části předmětných pozemků pro účel zahrádky ve výměrách 136 a 168 m2 dle přiloženého snímku z katastrální mapy (č. l. 7), za nájemné 2 736 Kč ročně, splatné v pololetních splátkách vždy do 15. 1. a 15. 7. příslušného roku. Dopisem č. l. 8 žalobkyně prokázala, že žalovanému dnem [datum] vypověděla nájemní smlouvu pro dluh na nájemném s měsíční výpovědní lhůtou (následující měsíc po doručení výpovědi) s výzvou k vyklizení pozemku pod pohrůžkou soudního řízení. Doručení do vlastních rukou žalovaného nastalo až dne [datum] – dle doručenky č. l. 9. Podle § 2232 o. z. platí, že porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda nájemné ve skutečnosti nebylo řádně a včas uhrazeno, resp. že pozemky již nevyklidil) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Podle § 2225 o. z. platí, že (1) Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. (2) Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání. Jelikož žalovaný nehradil sjednané nájemné, jedná se o závažné porušení povinnosti nájemce a žalobkyně měla právo nájem vypovědět i bez stanovení výpovědní doby. [jméno] však žalobkyně ve prospěch žalovaného přesto poskytla. Žalovaný však povinnost vyklidit předmětné pozemky po skončení nájmu nesplnil. Soud proto mohl žalobě vyhovět a nařídit žalovanému, aby pozemky vyklidil. K tomu určil lhůtu dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (pro případ nemovitých věcí). 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 2 500 Kč a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 6. O této lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, resp. měl příležitost dosáhnout dohody s právním zástupcem, bude-li mít skutečnou vůli pohledávku uhradit. Vzhledem k tomu, že v letech 2020 až 2023 čelil nebo čelí třem exekucím (jedna z jistin činí 242 tis. Kč), soud shledal poskytování splátkového kalendáře neúčelným (to však žalovanému nebrání, aby si jej dohodl s právním zástupcem sám v rozsahu, v jakém může se svým majetkem disponovat – soud poměry žalovaného nezná). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, tedy nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní.