20 C 54/2023-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (90 dní), když žalovaná jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru mezi 1 850 do 2 500 cm3 s [registrační značka] ([příjmení] [anonymizováno]) neuzavřela v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (5 850 Kč) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Návrhem pod sp. zn. 20 C 122/2023 pak dne 25. 1. 2023 žalobkyně uplatnila další tři nároky, které soud spojil ke společnému projednání a rozhodnutí. Jednak za nepojištěné období od [datum] do [datum] (167 dní), když žalovaná jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru mezi 1 350 do 1 850 cm3 s [registrační značka] ([příjmení] [anonymizována tři slova]) neuzavřela v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (7 849 Kč) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Dále ve vztahu k vozidlu [příjmení] [jméno] jak shora za období [datum] do [datum] (125 dní) a od [datum] do [datum] (91 dní) v částkách 8 125 Kč, resp. 5 915 Kč s úroky z prodlení, a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (2x 300 Kč). 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soud po ní pátral, informativně ji obeslal i na adresu [adresa žalované], kde zřejmě má označenou domovní schránku. Přesto žalovaná nereagovala. 3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (o což soud v řízení ani neusiloval). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Tím spíše to platí u nároků této žalobkyně, které mají tendenci se opakovat za navazující období, či být překvapivá v situaci, kdy nový vlastník (nepojištěné) vozidlo řádně nepřeregistruje či likvidátor vozidla neoznámí jeho vyřazení z provozu. 4. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná jako vlastník a provozovatel [značka automobilu] se zdvihovým objemem motoru 1 896 cm3, maximálním výkonem 85 kW a maximální hmotností 2 470 kg s [registrační značka] neuzavřela v tvrzených třech obdobích povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částek 5 850 Kč, 8 425 Kč a 5 915 Kč. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala, a proto ji žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalované. Dále byly dne [datum], [datum] a [datum] zasílány upomínky od inkasní agentury [právnická osoba], což žalobkyně ze soudu neznámého důvodu považuje za účelné, přestože jde pouze o třetí, resp. čtvrtou výzvu v řadě, zasílanou (dle obsahu všech dosavadních řízení senátu 20C) na shodnou adresu, kam následně míří i předžalobní výzva od advokáta. Je však věcí žalobkyně, jak případně marní částku 300 Kč, na kterou má nárok i bez zasílání této upomínky. Dne [datum], [datum] a [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínky ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu. Pokud se týká vozidla [příjmení] [jméno], žalovaná jako vlastník a provozovatel [značka automobilu] se zdvihovým objemem motoru 1 753 cm3, maximálním výkonem 66 kW a maximální hmotností 1 755 kg s [registrační značka] neuzavřela v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 8 149 Kč. Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala, a proto ji žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne [datum] a [datum], doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalované. Dále byla dne [datum] zasílána upomínka od inkasní agentury [právnická osoba] Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaná vozidla již nevlastnila, či v rozhodné době dokonce již byla fakticky zničena, žalovaná promeškala. Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4x 300 Kč. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě vozidla [příjmení] [jméno] neshledal, neboť rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu vzhledem k vyšší hmotnosti vozidla nedosahuje takové zjevné intenzity, aby se soud odchyloval od platné vyhlášky. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, proto jí soud přiznal veškeré náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Soud prověřoval souběh nároků i vzhledem ke sp. zn. 12 C 59/2022 a