21 C 142/2021-155 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 090,58 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne 10. 5. 2019 uzavřela Rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 26. 2. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal žalovaný o úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný splnil všechny předpoklady k poskytnutí úvěru a žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného mu částku 30 000 Kč vyplatila na jeho běžný účet. žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnou konstantní splátkou ve výši 1 474 Kč, skládající se ze splátky jistiny a sjednaného úroku ve výši 16,9 % ročně, a to vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 4. 2020. Žalovaný neuhradil již první splátku úvěru a vzhledem k závažnému porušení jeho smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne 15. 6. 2020 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina úvěru 30 000 Kč a nesplacený smluvní úrok 1 390,21 Kč. Po zesplatnění již žalovaný ničeho neuhradil a žalobkyně se tak touto žalobou domáhala kromě nesplacené jistiny a smluvního úroku i přiznání sjednaného úroku ve výši 16,9 % ročně z částky nesplacené jistiny 30 000 Kč od 15. 6. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč dle § 9 zákona č. 177/2020 Sb. až od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala přiznání částky 90,58 Kč, která odpovídá nesplacenému poplatku za vedení běžného účtu žalovaného s Velkým tarifem, když dlužná částka byla ponížena o kladný zůstatek na běžném účtu žalovaného ve výši 7,38 Kč a o příchozí platbu. 2. Žalovaný je cizím státním příslušníkem. Z důvodu neznámého pobytu byl žalovanému ustanoven pro toto řízení opatrovník. Pravomoc českých soudů k projednání věci je dána článkem 26 Nařízení Rady č. EU 1215/2012. 3. Podáním ze dne 30. 1. 2023 žalobkyně doplnila svá tvrzení a uvedla, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy osobní údaje ověřila proti informacím z klientových dokladů. Údaje o klientově finanční situaci poskytuje žalobkyni sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Žalovaný předložil žalobkyni dne 4. 3. 2020 výpis z účtu, kterým prokázal výši svého hlavního příjmu za předcházející období v průměrné výši 16 597 Kč. U výdajů žalovaného vycházela žalobkyně z údajů, které jí poskytl žalovaný. Dle přehledu žalobkyně jí žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, nemá jiný úvěr. [ulice] příjem od zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba] činil 16 597 Kč, výdaje domácnosti na bydlení, jídlo, léky a dopravu činily 11 500 Kč. Informace od žalovaného žalobkyně ověřovala dále i na základě pohybů na jeho běžném účtu vedeném žalobkyní. 4. Při jednání žalobkyně dále doplnila, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyly na jeho běžném účtu žádné blokace, žádné výdaje za hazardní hry, a tedy při prověření úvěruschopnosti se neobjevilo nic, co by v žalobkyni mělo vzbudit pochybnosti, že by žalovanému neměl být úvěr poskytnut. Při uzavření smlouvy měla žalobkyně k dispozici průkaz žalovaného země původu, cestovní pas, prohlášení o trvalém bydlišti žalovaného; průkaz o povolení k pobytu v ČR ani pracovní smlouvu žalovaného žalobkyně k dispozici neměla. 5. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný předmětnou smlouvu o úvěru nepodepsal a neuzavřel. Z listin doposud předložených vyplývá, že žalovaný nejspíše v ČR ani nikdy nepobýval, neměl zde žádnou vazbu. Dále namítl neplatnost úvěrové smlouvy v důsledku porušení ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ze strany žalobkyně, neboť tato nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, neověřila, zda je zaměstnán, a spokojila se pouze s krátkou historií účtu, který je veden na jméno žalovaného. Opatrovník dále poukázal na skutečnost, že prohlášení o trvalém bydlišti je sepsáno pouze v českém jazyce, stejně tak i smlouva veškerá smluvní dokumentace. 6. Žalobkyně v reakci na vyjádření opatrovníka uvedla, že k podpisu smlouvy došlo na pobočce, kde žalovaný žalobkyni předkládal již zmiňované doklady, tedy národní průkaz totožnosti, cestovní pas, prohlášení o trvalém bydlišti žalovaného a prohlášení o místě narození. Běžný účet byl žalovanému založen již 10. 5. 2019 a v době, kdy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr, tedy již měla k dispozici delší dobu obratů na běžném účtu žalovaného, bylo z nich tedy i zřejmé, že žalovaný zde má i nějaký příjem. Proto žalobkyně následně nepožadovala předložení pracovní smlouvy, a to i s ohledem na nízkou výši poskytovaného úvěru. 7. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z rámcové smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 10. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bankovní a platební služby, a to vedení běžného účtu [číslo] dále poskytnutí debetní karty. Žalovaný zvolil služby Velký tarif. Dle ceníku žalobkyně se za poskytnutí služby Velký tarif účtuje měsíční poplatek ve výši 100 Kč, kdy v ceně služby je mimo jiné vedení účtu, příchozí a odchozí platby či výběr hotovosti z bankomatu nebo na pobočce jiné banky v ČR a EU. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 26. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr č. [anonymizováno] ve výši 30 000 Kč na dobu 26 měsíců. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo mezi stranami sjednáno formou převodu finančních prostředků na běžný účet žalovaného vedený žalobkyní. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 16,9 % ročně (bonusová sazba 15,9 % ročně) v 25 měsíčních splátkách (24 splátkách s bonusovou sazbou) po 1 474 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci. První splátka byla sjednána k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci čerpání úvěru. Součástí dodatku byly dle dohody stran Podmínky pro používání úvěru. Předsmluvní informace o poskytovaném úvěru žalobkyně žalovanému poskytla formou Formuláře pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru. Poskytnutí částky 30 000 Kč žalobkyní žalovanému dne 4. 3. 2020 je prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne 7. 7. 2020. Ze splátkového kalendáře úvěru č. [anonymizováno] vytvořeného dne 15. 6. 2020 je zřejmé, že žalovaná neuhradil žádnou ze splátek splatných dne 15. 4. 2020, 15. 5. 2020 a 15. 6. 2020. Stejnou skutečnost soud zjistil z předloženého přehledu plateb úvěru č. [anonymizováno] vytvořeného ke dni 16. 7. 2020 a dále lze z tohoto přehledu zjistit, že ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 30 000 Kč a kapitalizovaný úrok 1 390,21 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 31. 3. 2020 do 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil částku 7,69 Kč, konečný zůstatek částku 90,58 Kč, když za uvedené období byla žalovanému za březen 2020 předepsána k úhradě částka měsíčního poplatku 100 Kč. Z upomínky ze dne 15. 6. 2020 vyplývá, že touto žalobkyně žalovaného vyzvala k bezodkladnému uhrazení dlužné části úvěru dle smlouvy č. [anonymizováno] ve výši 31 390,21Kč a dluhu na běžném účtu ve výši 90,58 Kč. Podle podacího archu byla výzva žalovanému odeslána doporučeně dne 16. 6. 2020. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 10. 2019 do 26. 2. 2020 vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu částku 9 168,42 Kč, konečný zůstatek částku 601,11 Kč, když za uvedené období byla na účet připsána celkem částka 108 034,87 Kč a odepsána částka 116 602,18 Kč. Z výpisu je dále zřejmé, že dne 11. 12. 2019 byla na účet žalovaného připsána částka 16 913 Kč od [právnická osoba] [obec], dne 13. 1. 2020 částka 18 083 Kč od stejné společnosti a dne 11. 2. 2020 částka 14 797 Kč. V průběhu tohoto období jsou dále evidovány vklady hotovosti na účet v částkách 25 000 Kč, 6 000 Kč a 8 000 Kč či příchozí úhrady od třetích osob v řádech tisíců. Z úvěrové zprávy ze dne 4. 3. 2020 nebyly kromě data jejího vytvoření a identifikačních údajů žalovaného zjištěny žádné relevantní skutečnosti. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 11. 2019, kterou soud na návrh opatrovníka žalovaného vyžádal, bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnancem [právnická osoba] – [právnická osoba], a to od 1. 11. 2019 smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební lhůtou. Od 13. 3. 2020 pak žalovaný není zaměstnancem [právnická osoba] – [právnická osoba], jak vyplynulo ze sdělení této společnosti soudu ze dne 19. 4. 2023. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za prosinec 2019 mu byla vyplacena mzda ve výši 18 083 Kč a za leden 2020 mzda ve výši 14 797 Kč. Z prohlášení o trvalém bydlišti žalovaného vyplývá, že má trvalé bydliště v Lotyšsku, a to na adrese, na kterou se ho soud pokoušel obeslat. Z prohlášení o místě narození bylo zjištěno, že žalovaný se narodil v Lotyšsku, město Liepaja. Žalobkyně soudu dále předložila, a soud provedl důkaz fotografií cestovního dokladu a občanského průkazu, z nichž vyplývá, že