24 C 144/2023-129 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou dne 2. 8. 2023 domáhala částky 22 858,49 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 13. 12. 2019 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], na jejímž základě žalovaná mohla čerpat finanční prostředky až do výše 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, celkem uhradila pouze 8 500 Kč. Ke dni 17. 5. 2022 banka přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru. Žalované vznikla povinnost zaplatit částku 22 858,49 Kč, představující nesplacenou jistinu, dále smluvní úrok z prodlení ve výši 23,99 % ročně z částky 22 858,49 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení od 8. 6. 2023 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 24. 11. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle ust. § 115a o. s. ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. soud vyzval účastnice k tomu, aby se vyjádřily ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil obě účastníce o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily. 5. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty STYLE [číslo] ze dne 13. 12. 2019, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty vyplývá, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 30 000 Kč prostřednictvím kreditní karty, žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně pro bezhotovostní transakce a 29,99 % ročně pro hotovostní transakce, podle splátkového kalendáře, který byl rovněž součástí smlouvy. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 13. 12. 2019 vyplývá, že banka zkoumala schopnost žalované úvěr splácet před uzavřením smlouvy. Ze souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty na jméno žalované za období od 20. 12. 2019 do 14. 11. 2022 a z mimořádného výpisu z účtu [číslo] vyplývá, že žalovaná průběžně čerpala finanční prostředky kreditní kartou, řádně je však nesplácela, dne 15. 2. 2022 jí byla zaslána první upomínka a dne 16. 3. 2022 jí byla zaslána druhá upomínka. Po zesplatnění žalovaná uhradila dne 14. 6. 2022 částku 1 500 Kč, dne 14. 7. 2022 částku 1 500 Kč, dne 15. 8. 2022 částku 1 000 Kč, dne 14. 9. 2022 částku 1 500 Kč, dne 7. 10. 2022 částku 1 000 kč a dne 14. 11. 2022 částku 1 000 Kč. Z dopisu ze dne 19. 5. 2022 vyplývá, že banka prohlásila všechny závazky žalované za splatné ke dni 17. 5. 2022 z důvodu neplacení splátek. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018, Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 24. 11. 2022 a její přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 12. 2022 a její přílohy [číslo] Dodatku [číslo] ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 30. 12. 2022, Seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2023 vyplývá, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Dopisem ze dne 23. 1. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 34 123,31 Kč ve sedmi dnů. 6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná čerpala finanční prostředky až do výše 30 000 Kč prostřednictvím kreditní karty. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně v pravidelných splátkách, což však nesplnila. Celkem žalovaná dluží na jistině částku 22 858,49 Kč. Pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni a žalované to bylo oznámeno. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (Úvěr) a podle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalované v její prospěch peněžní prostředky, ale žalovaná své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky ve sjednaných splátkách nedostála. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. 8. Protože je žalovaná v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu, vznikla jí podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z dlužné jistiny, od 8. 6. 2023 do zaplacení. 9. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 28 858,49 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení, soud jej posoudil podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného ustanovení u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb., totiž novelizované ustanovení dopadá i na smlouvy uzavřené před účinností novely. Soud proto přiznal žalobkyni smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 858,49 Kč pouze za dobu od 8. 6. 2023 do 6. 9. 2023 (90 dní) a za dobu následující, tedy od 7. 9. 2023 do zaplacení, soud žalobkyni přiznal úrok ve výši 15 % ročně. Ve zbytku pak nárok žalobkyně na smluvní úrok zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 595 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 143 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 858,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.