24 C 33/2023-28 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 6. 2022 domáhala částky 20 360 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná, která pro ni pracovala od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 na pozici řidič silničních motorových vozidel, je povinna vrátit žalobkyni část náborového příspěvku, který jí byl vyplacen dne 14. 2. 2022 ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala u žalobkyně setrvat v pracovním poměru po dobu dvanácti měsíců, což však nedodržela, když její pracovní poměr byl ukončen dříve. Žalované tak vznikla povinnost náborový příspěvek žalované vrátit, tuto povinnost žalovaná písemně uznala co do důvodu i výše dne 31. 3. 2022, a částka 9 640 Kč jí byla sražena ze mzdy. K úhradě ještě zbývá 20 360 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. 4. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná pracovala pro žalobkyni na pozici řidič silničních motorových vozidel od 1. 1. 2022 (viz pracovní smlouva ze dne 27. 12. 2021). Pracovní poměr mezi účastníky skončil ke dni 31. 3. 2022 na základě zrušení pracovního poměru žalovanou ve zkušební době ze dne 28. 3. 2022 (viz rozvázání pracovního poměru). Žalovaná uznala dluh ve výši 30 000 Kč vůči žalobkyni, vzniklý z důvodu povinnosti vrátit náborový příspěvek, a souhlasila s tím, že jí tato částka bude sražena ze mzdy (viz uznán í dluhu ze dne 31. 3. 2022). Ze mzdy za březen 2022 byla na úhradu dluhu žalované sražena částka 6 340 Kč (viz výplatnice za březen 2022). Předžalobní výzvou ze dne 25. 5. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 20 360 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy, dopis byl podán na poště dne 25. 5. 2022 (viz předžalobní výzva ze dne 25. 5. 2022, podací lístek z téhož dne). 5. Projednávanou věc je posoudit podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen zák. práce), ve znění účinném do 19. 8. 2022, když k uznání dluhu došlo v březnu 2022. 6. Právně soud věc posoudil dle ustanovení § 4 zák. práce a § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaná uznala písemně co do důvodu i výše dluh vůči žalobci ve výši 30 000 Kč a souhlasila s tím, že jí dluh bude sražen ze mzdy. Ze mzdy však žalované byla sražena pouze částka 6 340 Kč a k úhradě zbývá 20 360 Kč. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 360 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úroky z prodlení z dlužné částky, a proto soud v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení uvedené v daňovém dokladu vystaveném žalobkyní, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 415 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 815 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.