24 C 56/2023-22 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se žalobou došlou soudu dne 13. 12. 2022 domáhal částky 17 786 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému na nájemném a službách spojených s nájmem bytu [číslo] v budově [adresa] v ulici [obec] [ulice] v [obec] za měsíce říjen až prosinec 2020 a leden až březen 2021 v celkové výši 18 900 Kč. Žalovaný dne 7. 4. 2021 svůj dluh písemně uznal, uhradil však pouze 1 114 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobce a učinil následující skutková zjištění. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 24. 2. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] (viz nájemní smlouva ze dne 24. 2. 2020). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 29. 2. 2020 do 30. 3. 2021 a žalovaný se v ní zavázal platit žalobci nájemné a zálohy na služby ve výši specifikované v evidenčním listu. Splatnost nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu byla sjednána měsíčně, nejpozději do konce běžného měsíce. Z evidenčního listu nájemníka platného od 1. 3. 2020 vyplývá výše záloh na služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu 500 Kč a výše nájemného 2 462,95 Kč. Z Uznání dluhu ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalovaný uznal dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu za měsíce 10, 11, 12/ 2020 a 1, 2, 3/ 2021 ve výši 18 900 Kč a zavázal se jej splácet po 2 000 kč od dubna 2021. Dopisem ze dne 20. 7. 2021 žalobce zrušil splátkový kalendář a vyzval žalovaného k zaplacení celého zbytku dluhu ve výši 17 786 Kč nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy, dopis si však žalovaný nevyzvedl. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, v níž se žalobce zavázal přenechat žalovanému byt do užívání a žalovaný se zavázal za to platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 2 962 Kč (od 1. 3. 2020) měsíčně. Žalovanému vznikl dluh na nájemném a službách za měsíce 10, 11, 12/ 2020 a 1, 2, 3/ 2021 ve výši 18 900 Kč, který uznal a zavázal se jej splácet po 2 000 Kč od dubna 2021, uhradil však pouze 1 114 Kč. Tím byla porušena dohoda o splátkách a stal se splatným celý zbytek dluhu. Podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 obč. zák. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Právně soud věc posoudil podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný písemně uznal vůči žalobci svůj dluh plynoucí z nájemního vztahu a zavázal se jej splácet, avšak dohodu nedodržel. Nastala tak splatnost celého zbytku dluhu ve výši 17 786 Kč. Žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný neuhradil ani první splátku ve výši 2 000 Kč splatnou do 30. 4. 2021, od následujícího dne je žalovaný v prodlení, žalobce však požadoval úrok až od 3. 5. 2021, a proto soud v souladu s ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení až od 3. 5. 2021. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 930,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 786 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 240 Kč ve výši 890,40 Kč.