27 C 21/2023-68 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se žalobou došlou soudu dne 18. 1. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 61 222 EUR s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje zaplacenou kupní cenu vozidla BMW X5 30d s [VIN kód], kterou žalovaný přes opakované výzvy nevrátil žalobci poté, co žalobce jako kupující odstoupil dne 12. 10. 2022 od kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 24. 5. 2022 z důvodu nedodání uvedeného vozidla žalovaným jako prodávajícím. Žalobce opakovaně navrhoval vydání předběžného opatření, kterým by byla omezena dispozice žalovaného s jeho majetkem, avšak soud jeho návrhům nevyhověl. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, bránil se tím, že peněžní prostředky, které od žalobce obdržel, byly zajištěny policejním orgánem. Vylíčil důvody zajištění peněžních prostředků i svou bezúspěšnou snahu o jejich uvolnění, kterou doložil rozhodnutími policejního orgánů i soudů. Soud ve věci nařídil jednání, při němž provedl dokazování Zálohovou fakturou [anonymizováno] vystavenou dne 24. 5. 2022, potvrzeními banky o provedení plateb ze dní 24. 5. 2022 a 27. 5. 2022, Výzvou k plnění ze dne 30. 9. 2022 a Doručenkou datové zprávy, Odstoupením od kupní smlouvy ze dne 12. 10. 2022 a Doručenkou datové zprávy, Předžalobní výzvou ze dne 10. 1. 2023 a Doručenkou datové zprávy a rozhodnutími policejního orgánu, Vrchního soudu v Praze a Ústavního soudu. Na základě skutkových zjištění učiněných z těchto důkazů a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím byla ústně uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozidlo BMW X5 30d s [VIN kód], které měl žalovaný dodat žalobci do tří měsíců od zaplacení kupní ceny. Sjednanou kupní cenu ve výši 61 222 EUR žalovaný vyúčtoval žalovanému fakturou [anonymizováno] se splatností do 10. 6. 2022. Žalobce zaplatil žalovanému vyúčtovanou kupní cenu ve dvou splátkách, a to dne 24. 5. 2022 ve výši 58 800 EUR a dne 27. 5. 2022 ve výši 2 422 EUR. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě předmětné vozidlo žalobci nedodal, vyzval jej žalobce opakovaně telefonicky a následně písemnou výzvou datovanou dnem 30. 9. 2022 a doručenou žalovanému dne 3. 10. 2022 k okamžitému dodání vozidla. Dopisem ze dne 12. 10. 2022 doručeným žalovanému (respektive jeho tehdejšímu zástupci) téhož dne žalobce od smlouvy odstoupil, upozornil žalovaného na účinky odstoupení od smlouvy a vyzval žalovaného k vrácení zaplacené částky ve shora uvedené výši do tří dnů od doručení dopisu. Protože žalovaný výzvě žalobce nevyhověl, odeslal žalobce žalovanému dne 10. 1. 2023 Předžalobní výzvu, která byla žalovanému ještě téhož dne doručena. Žalovaný se neúspěšně domáhá uvolnění peněžních prostředků ve výši 189 728 EUR, které byly policejním orgánem zajištěny z bankovního účtu žalovaného. Podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. Podle § 2991 občanského zákoníku musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Učiněný závěr o skutkovém stavu soud posoudil po právní stránce podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když není pochyb o tom, že žalovaný jako prodávající, který nedodal žalobci jako kupujícímu předmět koupě, porušil smlouvu podstatným způsobem, a proto žalobce od smlouvy platně odstoupil, čímž došlo ke zrušení závazku z kupní smlouvy. Žalovaný měl žalobci vydat poskytnuté peněžní prostředky, ale protože tak neučinil, obohatil se bezdůvodně na úkor žalobce o částku 61 222 EUR, když odpadl právní důvod pro přijetí plnění. Žalovaný nevyhověl opakovaným výzvám žalobce k vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a je tedy s jejich vrácením v prodlení. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 61 222 EUR s 15 % úrokem z prodlení ročně od 17. 10. 2022 do zaplacení. K obraně žalovaného postavené na tvrzení, že vrácení plnění mu bylo znemožněno zajištěním peněžních prostředků na bankovním účtu policejním orgánem, soud uvádí, že taková obrana nemůže vést k jeho úspěchu v řízení. Tvrzení dlužníka (byť by bylo pravdivé), že nedisponuje peněžními prostředky potřebnými k uspokojení věřitele, nemůže být důvodem pro nevyhovění žalobě. Soud pouze dodává, že mu ani v nejmenším nepřísluší v civilním nalézacím řízení hodnotit či posuzovat postup orgánů činných v trestním řízení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 73 819 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 56 840 Kč (14 340 Kč + 2 x 14 180 + 14 140 Kč) určenou dle § 7 bodu 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály po 300 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, podání žaloby a účast u jednání soudu) přiznané dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 12 188,40 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud pouze dodává, že náklady spojené s neúspěšnými návrhy na vydání předběžného opatření (jeden byl soudem odmítnut a jeden zamítnut) nelze považovat za účelně vynaložené. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.