19 C 80/2024-36 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 1. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 13 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , byla uzavřena dne 28. 6. 2021 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 28. 6. 2021 smlouvu na základě, které společnost poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 24 000 Kč. Dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění za poplatek ve výši 720 Kč. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 54 720 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 912 Kč. Ve smlouvě žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky v hotovosti převzal.Z oznámení ze dne 23. 6. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni.Z předžalobní výzvy ze dne 29. 9. 2023 a z podacího lístku ze dne 2. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy o úvěru dne 28. 6. 2021 částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně finanční prostředky zcela nevrátil, když dosud uhradil pouze částku 16 500 Kč. Nadále tak dluží žalobkyni částku ve výši 13 500 Kč. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a uložil mu proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 500 Kč.Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., částečně kapitalizovaný k okamžiku postoupení pohledávky.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)., adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.