20 C 22/2024-49 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od , datum, do , datum, (62 dní a 116 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle sdělení předchozího majitele) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru mezi 1 850 do 2 500 cm3 s registrační značkou , SPZ, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (4 030 a , částka, ) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (2x , částka, ).2. Soud věc poté rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud však po něm pátral a podařilo se jej zastihnout na účastnickém čísle, tel. číslo, , ze něhož sdělil doručovací adresu jak shora. Uvedl, že pracuje v zahraničí a jejich dům , právnická osoba, se rekonstruuje. K věci samé se nicméně nevyjádřil, pouze pro případ platební povinnosti žádal o splatnost ve 3 splátkách.3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dle registru obyvatel (č. l. 9) má žalovaný adresu trvalého pobytu jak v záhlaví shora od , datum, . Adresu , Anonymizováno, , adresa, zde soud nedohledal.4. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu , Anonymizováno, , Anonymizováno, se zdvihovým objemem motoru 2 393 cm3, s maximálním výkonem 121 kW a maximální hmotností 1 935 kg s RZ jak výše neuzavřel v tvrzené době (dvě na sebe navazující období) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Vlastnické právo žalovaného vyplynulo dle žalobkyně z registru vozidel. Soud nicméně takové tvrzení ověřil a dotázal se i na původ adresy , Anonymizováno, , adresa, , kterou žalobkyně ve výpisu ze svého systému uvádí s datem , datum, (soudu dlouhodobě není známo, co tato historická data přesně reprezentují). Registr vozidel při Magistrátu města , adresa, dne , datum, (č. l. 46) sdělil, že toto vozidlo je na žalované skutečně psané a to od , datum, . Současně uvedl, že již od první registrace vozidla je zde uvedena adresa trvalého pobytu žalovaného a tato adresa je čerpána z registru obyvatel bez vlivu registru vozidel. O adrese , Anonymizováno, , adresa, tak registr vozidel soudu ničeho konkrétního nesdělil.5. Výzvy k těmto dvěma částem nároku adresovala žalobkyně právě na takovou adresu v , Anonymizováno, , byly odesílány , datum, a , datum, . Tamtéž dále zaslala upomínky. Dále byly zasílány upomínky od inkasní agentury , právnická osoba, ., kterou žalobkyně ze soudu neznámého důvodu považuje za účelnou, přestože jde pouze o třetí či čtvrtou výzvu v řadě, zasílanou v drtivé většině (dle obsahu všech dosavadních řízení senátu 20C) na shodnou adresu, kam následně míří i předžalobní výzva od advokáta. Je však věcí žalobkyně, jak případně marní částku , částka, , na kterou má nárok i bez zasílání této upomínky. V tomto případě se však ukázalo, že tato společnost disponuje i dalšími údaji (zřejmě z pojistných smluv, neboť s touto společností spolupracují i pojišťovny, jak vyplývá z jiných řízení u zdejšího soudu) a žalovaného obesílala i na adresu trvalého bydliště a dále na , adresa, v , Anonymizováno, (žalovaným sdělená doručovací adresa s tím, že tam však žije otec žalovaného stejného jména a příjmení). Tyto výzvy však překvapivě nemají všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. (odlišná lhůta k plnění a absence poučení o obraně). Dne , datum, a , datum, zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne opět již jen na shodnou adresu v Krupce, o níž soudu ve spojení se žalovaným není nic známo.6. Z jiných řízení této žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně adresy mnohdy získá např. přepisem z historické kupní smlouvy, současně však u dalšího vozidla žalovaného může i nadále evidovat odlišnou adresu. V této věci se zdá, že naopak přiřadila jinou adresu z od jiného vozidla (případně může jít chybu, která se žalovaným ani nemusí souviset, neboť jde o ručně zadávané údaje). Soudu je z desítek předchozích řízení již známo, že žalobkyně (a agentura , právnická osoba, ., i její právní zástupkyně) zjišťuje adresu u každého nároku zpravidla pouze jednou a to z registru vozidel, případně z kupní smlouvy, pojistné smlouvy či jiného zdroje, který uzná za vhodný. Překvapivě takové adresy nesjednocuje pro osobu, ale pouze pro příslušné vozidlo, což se soudu nezdá příliš praktické a logické, byť to může mít v některých situacích opodstatnění (vozidlo může mít shodného vlastníka, ale různého provozovatele apod.). To tedy platí i v případě souběžně řešených nároků, kdy je nezřídka tatáž osoba souběžně obesílána na různé adresy, pokud tímto postupem žalobkyně zjistí adresy odlišné. V předmětné věci nemá soud dostatek informací, aby původ nedostatku v adrese identifikoval – to však není smyslem nalézacího řízení, kterým je pouze povinnost posoudit splnění zákonných náležitostí uplatnění výzvy a z moci úřední (§ 654 odst. 1 věta druhá o. z.) zohlednit případnou prekluzi nároku v roční lhůtě. Žalobkyně lustruje pouze registr vozidel, nikoliv podkladový registr obyvatel – do něhož měla do března 2024 zákonem umožněn přístup. Nedochází tedy k opakovanému zjišťování adresy, nedochází pravidelně ke sjednocování údaje o adrese a především nedochází ke zjišťování údaje o trvalém bydlišti (či doručovací adrese) z registru obyvatel. A to dokonce ani v případech, kdy je adresa zjištěna z historické kupní smlouvy (jak je tomu v některých jiných řízeních této žalobkyně) a není tedy žádným způsobem závazná, pokud nedojde k prokazatelnému doručení do vlastních rukou (čímž není ani záznam „dodáno adresátovi“ ve službě Sledování zásilky , právnická osoba, .).7. Soud nemůže na tomto místě než zopakovat, co žalobkyni soustavně opakuje již několik let. Žalobkyně dlouhodobě nepracuje se svým zákonným oprávněním dle § 18 odst. 12 zákona č. 168/1999 Sb. nahlížet do registru obyvatel a (implicitně) spoléhá na průpis údajů ze základních registrů do agendy registru vozidel, resp. jak se ukazuje v projednávané věci, vychází zřejmě již jen ze své vlastní databáze, kterou v tomto případě zřejmě od roku 2017 neaktualizovala, ačkoliv § 15 odst. 7 tamtéž počítá s měsíční aktualizací údajů a ačkoliv žalovaného obesílala ještě v roce 2023. Totéž lze konstatovat i k údajům v živnostenském rejstříku a totéž soud v řízení sp. zn. , spisová značka, zjistil i ve vztahu k sídlu právnické osoby, u kterých lze shodně dovozovat jejich průpis do registru vozidel. To ostatně odpovídá zjevně mechanickému provádění agendy vymáhání těchto nároků jak u žalobkyně, tak u advokátní kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, , které je třeba někdy výzvy zasílat opakovaně a apelovat, aby byly svěřeny k vyřízení osobě, schopné pochopit smysl procesní výzvy a nezaslat pouze vzorovou odpověď, opakující tvrzení formulářového návrhu. Přitom se již dříve v jiném řízení (sp. zn. , spisová značka, ) opět potvrdilo výslovným sdělením Magistrátu města , adresa, , že průpis těchto údajů mezi jednotlivými registry je nespolehlivý i pro samotný registr vozidel, ačkoliv s ním státní správa počítá. Žalobkyně i tato právní zástupkyně si toho z desítek (či spíše stovek) tisíc dosavadních řízení již musí být mnoho let dobře vědomy, zjevně to však ignorují, spoléhaje na úspěch v převážné většině řízení. Soudu není známo, zda registr vozidel rozlišuje podnikatele a nepodnikatele. Právě proto však je živnostenský rejstřík, obchodní rejstřík i seznam držitelů datových schránek všem veřejně přístupný, resp. žalobkyni byl donedávna dokonce zákonem výslovně poskytnut přístup do registru obyvatel, čímž oproti veškerým ryze soukromoprávním subjektům získává nesporné privilegium - jaké se jinak těší jen orgány veřejné správy a samosprávy. Tato řízení v důsledku toho nepostrádají významný veřejnoprávní moment, daný i dalšími aspekty (zřízení žalobkyně dle zákona, uložení povinností zákonem, sankční složka nároku na příspěvek do Garančního fondu aj.). Žalobkyně však ani jeden přístup zjevně nevyužívá (soudu není známo, zda o faktické/technické zřízení přístupu do registru obyvatel dle zákonného oprávnění vůbec kd