20 C 311/2024-19 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení dlužného nájemného za měsíce únor 2023 (, částka, ) a červen 2023 (, částka, ) a červenec až listopad 2023 (5x , částka, ) za nájem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 300 m2 v katastrálním území , adresa, , když se žalovaným sjednala dne , datum, nájemní smlouvu s původním nájemným , částka, měsíčně, průběžně navyšovaným o inflaci. Na nájemné za únor započetla , částka, z jistoty , částka, . Za nevrácené ovládání hlavní brány započetla zbylých , částka, . Nedostatek tvrzení vyplynul jednoznačně z předložených důkazů, odstraňování vad žaloby by tak bylo zjevně přehnaným formalismem.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, přestože mu bylo dne , datum, doručeno do vlastních rukou.3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle nájemní smlouvy č. l. 10 má žalobkyně nárok na nájemné , částka, měsíčně předem (vždy k 15. dni příslušného měsíce) za nájem předmětného pozemku od , datum, na dobu neurčitou, je sjednána vratná záloha , částka, na ovládání brány, je sjednána inflační doložka vždy k 1. 7. příslušného roku, je sjednána jistota , částka, . Dopisem č. l. 12 je prokázáno, že pronajímatel dne , datum, nájem vypověděl s okamžitým účinkem, toto dle č. l. 14 žalovanému zaslal poštou. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 13) vypracování i zaslání (č. l. 15) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného, vyplývá z ní, že do června 2023 činilo nájemné , částka, a poté již , částka, . Dle osvědčení č. l. 9 je advokát plátcem daně z přidané hodnoty.4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno více) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Strany platně sjednaly nájem nemovité věci ve smyslu § 2201 a následujících a občanského zákoníku, z níž žalovanému svědčila povinnost hradit sjednané nájemné, což nečinil (a došlo tak k důvodné výpovědi z nájmu ve smyslu § 2232 tamtéž). Sjednáno bylo i zvyšování nájemného (§ 2248 tamtéž) a jistota (§ 2254 tamtéž). S odkazem na § 1932 tamtéž žalobkyni svědčí i nárok na úrok z prodlení, když sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a počátek prodlení je (ve prospěch žalovaného) stanoven korektně. Soud tak mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu.5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou a půl mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po , částka, a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á , částka, ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s jednoduchou výzvou k plnění (polovina tarifní odměny) a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Předžalobní výzva je obdobně stručná, jako neúplný žalobní návrh. Konstatuje nájemní smlouvu, neuhrazené nájemné a ukončení nájmu, bez odkazu na právní úpravu však takové vyjádření nelze než považovat za jednoduchou výzvu k plnění., neboť laikovi neumožňuje právní základ nároku bez znalosti práva zkontrolovat a skutková tvrzení splývají s dokumentem „ukončení nájemní smlouvy“ ze dne , datum, , zpracovaným samotnou žalobkyní.6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Ostatně žalovaný je zjevně masivně předlužen, je zjevně nemajetný a oddalování splatnosti by tak pouze poškozovalo zájmy žalobkyně a jejího právního zástupce ve vztahu k pořadí pohledávek ostatních věřitelů žalovaného.