20 C 351/2023-55 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr plynu žalovanou na plynoměru na odběrném místě č. 27ZG400Z0319173V na adrese , adresa, v Teplicích za období od , datum, do , datum, , kdy byl ukončen vztah mezi žalovaným a dosavadním smluvním dodavatelem plynu (E.ON Energie, a. s.) a žalovaný plynoměr nezpřístupnil k demontáži a odběr neukončil, když do demontáže spotřeboval dalších 263 m3 plynu.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět a s takovým postupem i předem souhlasila a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala vůbec, důsledkem je předpoklad i jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, nereagovala na informativní písemnost na adresu faktického pobytu jak shora, ani na doručování na trvalé bydliště (kde proběhlo toliko fikcí a písemnost se poté vrátila soudu, neboť ji ani nebylo možno vhodit do domovní schránky).3. Žalovaná jinou adresu sám neoznačila, i nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž zde nedošlo). Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. , právnická osoba, účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne , datum, ). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce).4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žádostí č. l. 25 bylo prokázáno, že dosavadní distributor (MND Energie, a. s.) plynu požádal provozovatele distribuční soustavy o odpojení odběrného místa jak shora dne , datum, , jako odběratel byla označena žalovaná. Bylo doloženo oznámení ze dne , datum, o neoprávněném odběru (č. l. 26). Protokolem č. l. 15 bylo prokázáno, že dne , datum, došlo k demontáži plynoměru č. , hodnota, se stavem 3 965 metrů krychlových. Byly doloženy fotografie plynoměru v interiéru, pečetí a trubek po demontáži. Žalobkyně vyúčtovala žalované náhradu škody způsobené uvedeným neoprávněným odběrem za výše uvedené období (č. l. 28) a upomenula ji výzvou (č. l. 29) se splatností , datum, v celkové výši , částka, fakturou č. , hodnota, . Pronajímatel emailem č. l. 31 potvrdil, že odběrné místo užívala žalovaná od , datum, ještě k , datum, . Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 32 a 33) vypracování i zaslání (č. l. 34 s 35) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované – na obě adresy (odběrné místo i trvalý pobyt).5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaná způsobila žalobkyni škodu tím, že neoprávněně odebírala zemní plyn. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni fakturovanou částku. Protože je žalovaná se splněním závazku v prodlení, má žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o peněžité plnění, právo požadovat po žalované i úrok z prodlení. Proto soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení, počínaje dny následujícími po splatnosti faktury, kterou byla žalované vyúčtována náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem zemního plynu, do zaplacení, když požadovaná sazba je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po , částka, a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á , částka, ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Soud se argumentačně opírá zejména o usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné ve Sbírce pod č. R 53/2018. Ostatně tento vzor je používán prakticky doslovně v dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy (např. sp. zn. , spisová značka, ).7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Ostatně žalovaná je dle počtu povolených exekucí zdejším soudem zjevně předlužena, je pravděpodobně nemajetná, čerpá příspěvek na bydlení a oddalování splatnosti by tak pouze poškozovalo zájmy žalobkyně a jejího právního zástupce ve vztahu k pořadí pohledávek ostatních věřitelů žalovaného.