27 C 43/2024-34 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 8. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 24 930 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 9. 8. 2022, když žalovaný řádně nesplatil poskytnutou zápůjčku. Požadovaná částka měla být součtem poskytnuté a nevrácené jistiny zápůjčky ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 530 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně připravila listinu pojmenovanou Smlouva o zápůjčce, avšak tato listina nebyla žalovaným jako „klientem“ podepsána. Žalobkyně odeslala dne 9. 8. 2022 na účet žalovaného 15 000 Kč. Žalobkyně připravila několik upomínek a výzev určených žalovanému. Zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne 26. 6. 2023 výzvu k úhradě před podáním žaloby.Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, na jejímž základě měly vzniknout v řízení uplatněné nároky.Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání.Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 15 000 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Žalobkyně převedla žalovanému na účet bez právního důvodu 15 000 Kč, ale žalovaný jí nevrátil ničeho.Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 15 000 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 17. 10. 2022 do zaplacení.Další uplatněné nároky, jejich části či příslušenství (poplatek ve výši 5 400 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 4 530 Kč) však (s ohledem na výše uvedený závěr) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 15 000 Kč a úroku z prodlení z této částky (ke dni rozhodnutí 3 413,17 Kč), naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 12 430 Kč a úroku z prodlení z částky 5 400 Kč (ke dni rozhodnutí 1 228,74 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 57,41 % a žalovaný přibližně ze 42,59 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 14,82 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 2 450 Kč sestávající ze správně zaplacené části soudního poplatku ve výši 998 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 363,09 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)., adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.Výrok IV. rozsudku o vrácení části soudního poplatku ve výši 100 Kč je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 věty druhé a § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když součástí základu poplatku dle názoru soudu nejsou náklady spojené s uplatněním pohledávky, které jsou jejím příslušenstvím.