18 C 244/2025-41 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku bezdůvodného obohacení užíváním bytu ve vlastnictví žalovaného bez právního důvodu v době od , datum, do , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil.Z výpisu z katastru nemovitostí a z usnesení o příklepu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku p.č. , Anonymizováno, ve vlastnictví města , adresa, a příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Z čestného prohlášení ze dne , datum, a fotodokumentace vyplývá, že žalovaný užíval předmětný byt bez souhlasu žalobce a bez právního důvodu od , datum, do , datum, , kdy byt opustil, což písemně uznal, včetně výše dluhu za bezdůvodné obohacení. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , tj. ve výši , částka, měsíčně.Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Žalovaný neoprávněně užíval předmětný byt ve vlastnictví žalobce v rozhodné době od , datum, , kdy se žalobce stal příklepem jeho výlučným vlastníkem, do , datum, , kdy žalovaný byt opustil, a tudíž se žalovaný bezdůvodně obohatil o částku ve výši nejméně , částka, měsíčně představující běžné nájemné bytu, což žalovaný písemně uznal co do důvodu i výše. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu , částka, , a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku, který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.Poněvadž je žalovaný od dat uvedených ve výroku v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši , částka, za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po , částka, stanovenými podle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů ve výši , částka, , neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.