21 C 225/2025-53 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 11 052 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s registrační značkou , SPZ, , se zdvihovým objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, neuzavřel v období od 22. 12. 2023 do 3. 5. 2024 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 4 690 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 1. 8. 2024 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 10. 2024. Dále žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , neuzavřel v období 3. 11. 2023 do 8. 1. 2023 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5 762 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 26. 9. 2024 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 10. 12. 2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Žalovaný je od 23. 3. 2022 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž neměl v období 22. 12. 2023 do 3. 5. 2024 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 8. 2024 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 4 690 Kč (35 Kč jako denní sazba příspěvku x 134 dnů); uvedená výzva byla žalovanému doručena dne 6. 8. 2024. Z obsahu výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP je zřejmé, že žalovaný byl poučen, jak má postupovat, pokud vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, či vozidlo bylo v rozhodném období vyřazené z provozu, zaniklé nebo vyvezené do jiného státu, případně bylo odcizeno. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, včetně nákladů na uplatnění uplatnění ve výši 300 Kč, upomínkou ze dne 5. 12. 2024 a posléze i předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 14. 2. 2025, která byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne.Žalovaný je dále na základě kupní smlouvy vlastníkem a provozovatelem vozidla – nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž neměl v období od 3. 11. 2023 do 8. 1. 2024 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 26. 9. 2024 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 5 762 Kč (86 Kč jako denní sazba příspěvku x 67 dnů) a náklady uplatnění ve výši 300 Kč; uvedená výzva byla žalovanému zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. Z obsahu výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP je zřejmé, že žalovaný byl poučen, jak má postupovat, pokud vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, či vozidlo bylo v rozhodném období vyřazené z provozu, zaniklé nebo vyvezené do jiného státu, případně bylo odcizeno. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu upomínkou ze dne 2. 1. 2025 a následně i druhou upomínkou ze dne 24. 1. 2025, kdy již požadovala i uhrazení úroku ve výši 40 Kč, resp. 83 Kč; z obsahu upomínek je zřejmé, že žalovaný byl rovněž vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovaný ničeho neuhradil a byl právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2025, která byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu.Po právní stránce posoudil soud první z uplatněných nároků podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zejména dle ust. § 1 odst. 2 a ust. § 4 uvedeného zákona), zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zejména dle ust. § 45 zákona), a dále podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) a ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a podle ust. § 5 odst. 1 písm. g) a ust. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., a druhý z uplatněných nároků podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zejména dle ust. § 1 odst. 2 a ust. § 4 uvedeného zákona), a dále podle ust. § 2 odst. 1 písm. o) a ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období od 22. 12. 2023 do 3. 5. 2024 vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, , s objemem válců nad 1 050 cm3 do 1 350 cm3, a v období od 3. 11. 2023 do 8. 1. 2024 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , a k těmto vozidlům neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného v zákonem stanovené lhůtě vyzvala k úhradě příspěvku, případně o doložení skutečnosti, že předmětné vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či doložení skutečnosti, že žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak přes opakované upomínky doposud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku celkem 11 052 Kč, představující součet nezaplacených příspěvků ve výši 4 690 Kč (134 dní po 35 Kč) a 5 762 Kč (67 dní po 86 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč).Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných v částce 4 690 Kč za období od 16. 10. 2024 do zaplacení a příspěvku v částce 5 762 Kč za období od 11. 12. 2024 do zaplacení (tj. vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku), a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovan