20 C 68/2026-31 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 10. 9. 2025, zaplacení nájemného za měsíce březen 2024 až září 2024 (2 543 Kč, 4x 4282 Kč a 1 570 Kč) ve vztahu k bytu č. , hodnota, (2. nadzemní podlaží) na adrese , adresa, , který je ve vlastnictví žalobkyně. Nájem byl sjednán v roce 2008 a skončil výpovědí pronajímatele pro neplacení nájemného dnem 15. 7. 2024, žalovaný byt předal 10. 9. 2024. Dále se domáhá vyúčtování nedoplatku služeb za rok 2023 ve výši 4 611 Kč a za rok 2024 ve výši 8 227 Kč. Dále se domáhala úroků z prodlení jak v I. výroku shora s tím, že žalovaný uhradil 2x 500 Kč, tyto částky jsou zohledněny v jistině i v běhu příslušenství. Žalovaný dluh písemně dne 19. 6. 2025 uznal, byl mu poskytnut splátkový kalendář po 2 000 Kč, ale ten nedodržel ani první splátkou.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud jej však kontaktoval, žalovaný telefonicky (, tel. číslo, ) sdělil adresu pro doručování jak shora, požádal o kopii na emailovou adresu , e-mail, . Nevyjádřil se.3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Nájemní smlouvou č. l. 13 prokázala povinnost žalovaného platit nájem z předmětného bytu od 1. 10. 2008 na dobu neurčitou 2 834,78 Kč dle evidenčního listu, dále zálohy na služby spojené s nájmem bytu, které odpovídají výčtu služeb na ročním vyúčtování (resp. obsahují i další nevyúčtované položky). Je doložena bilance plateb za celý nájemní vztah, obsahuje i vyúčtování za rok 2023 ve výši 4 611 Kč (které nebylo samostatně předloženo). Je doložena písemná výpověď z nájmu bytu ze dne 15. 7. 2024 (č. l. 17), kterou žalovaný převzal do vlastních rukou (č. l. 19). Je doložena emailová zpráva komunikace stran ohledně data vystěhování a předání bytu (č. l. 20). Listinou č. l. 21 je prokázáno uznání dluhu na nájemném a službách ve vztahu k předmětnému bytu ve výši žalované jistiny žalovaným ze dne 11. 9. 2024, je sjednáno právo splátek po 2 000 Kč měsíčně. Vyúčtováním č. l. 22 je prokázán nedoplatek za rok 2024 ve výši 8 227 Kč za služby, k nimž byly sjednány zálohy, vyúčtování žalovaný nepřevzal (vrácená obálka č. l. 23). Je doložena předžalobní výzva č. l. 24 ze dne 1. 4. 2025 od žalobkyně, kterou žalovaný převzal dle doručenky do vlastních rukou., právnická osoba, osobě žalovaného soud dále zjistil, že dle zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, č. l. 27 byl v pracovní neschopnosti od 31. 1. 2026 do 6. 2. 2026, je zaměstnán u , právnická osoba, Ve sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, čelil nároku od , právnická osoba, ., která uplatňuje výhradně pohledávky z lichevních úvěrů. Ve sp. zn. , spisová značka, čelil nároku od , právnická osoba, , jejíž úvěry senátu 20C nejsou parametricky známy, o spotřebitelský úvěr se však jedná. Ve sp. zn. , spisová značka, čelil nároku od , právnická osoba, , která uplatňuje výhradně pohledávky z lichevních úvěrů. Ve sp. zn. , spisová značka, čelil nároku od , právnická osoba, ., která uplatňuje výhradně pohledávky z lichevních úvěrů (soud řízení zastavil, neboť vzala žalobu zpět). Ve sp. zn. , spisová značka, čelil nároku od , právnická osoba, ., která uplatňuje výhradně pohledávky z lichevních úvěrů, jistina činila 173 008,63 Kč. Z těchto řízení čelí několika exekučním řízením. Žalovaný je tedy zjevně dlouhodobě obětí lichvy a důvody jeho neschopnosti hradit náklady bydlení tedy nepotřebují více objasňovat, neboť schopnost obrany průměrného spotřebitele proti praktikám kontrahování a vymáhání těchto společností je velmi omezená.5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Strany platně sjednaly závazek nájmu předmětného bytu, z něhož žalovanému svědčila povinnost hradit sjednané nájemné dle § 2246 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) a zálohy na služby spojené s nájmem bytu (§ 2247 tamtéž) za vyjmenované služby. Žalovaný závazek písemně uznal, soud tak nevyžadoval předložení obou ročních vyúčtování a spojil se s pozdějším. Proti správnosti vyúčtování žalovaný žádné námitky neuplatnil.6. Nárok na úrok z prodlení odpovídá úpravě § 1970 o. z., počátek prodlení byl stanoven korektně a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. I v tomto rozsahu mohl soud plně vyhovět. Část úroků soud pro zjednodušení výroku kapitalizoval pevnou částkou (1 741,38 Kč a 316,73 Kč).7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení.8. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 4x 2 460 Kč a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů po 450 Kč odpovídajícím nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku 1 323 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále žalobkyni náleží za předžalobní výzvu 450 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2638/2025.9. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalovanému povolil již několik exekucí, které počátek uspokojování pohledávky žalobkyně pravděpodobně odsunou o měsíce až roky do budoucna. Režim splátek v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Žalovaný je obětí současné epidemie průmyslové lichvy, důvod jeho neschopnosti hradit závazky věřiteli, který nepoužívá různé neférové praktiky vymáhání (což u žalobkyně soud ani v nejmenším nepředpokládá), proto lze očekávat, že své závazky hradit chce, nicméně nad rámec splátek nemůže. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Zjevně však své závazky hradit zkoušel, nelze se však divit, že pokud stát svou nečinností, nepochopením mnohem slabšího postavení spotřebitele či nepochopením historické nevyhnutelnosti lichvy v prostředí nedostatečné regulace (možnost pokut od České národní banky je omezena částkou 20 mil. Kč a k odnětí licence dochází jen mimořádně) či nedostatečného dohledu nad existující regulací dopouští podnikání s lichevními parametry, že toho nebyl schopen. I přes relativní procesní pasivitu lze drtivé většině dlužníků nepochybně vyčíst (což zdejší odvolací soud dělá ve vztahu k uplatnění spotřebitelských práv zcela pravidelně), že za ně iniciativu v rámci spotřebitelské ochrany musí vykonávat soud, na straně druhé poku