41 C 337/2025-136 – Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2025 po žalované domáhala zaplacení částky celkem 368.486,11 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, ) dne 28. 4. 2024 žalované poskytla částku 300.000 Kč s úrokem 10,2 % ročně, které žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Žalobkyně požaduje jistinu ve výši 296.234,83 Kč, poplatek ve výši 2.100 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 10.323,78 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10.660,73 Kč a další příslušenství. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně (viz výše) a žalovanou byla uzavřena dne 15. 4. 2024 smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka 70.000 Kč, žalovaná však neplnila svou povinnost a v dohodnuté lhůtě splatnosti částku nevrátila. Žalobkyně proto požaduje dlužnou jistinu ve výši 68.651,28 Kč, poplatek ve výši 1.500 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 2.697,91 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.506,99 Kč a další příslušenství.2. Podáním ze dne 17. 12. 2025 žalobkyně k výzvě soudu doplnila své tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované – a to jak lustrací v interních i externích systémech, výpisy z běžného účtu, údajů poskytnutých žalovanou. K poplatkům ve výši 2.100 Kč a 1.500 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o poplatky za zaslání upomínky a zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále v tabulce zaznamenala, jakým způsobem počítala úroky z prodlení. Žalobkyně přiložila vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti.3. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 žalobkyni.4. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaná žalovaná nedostavila a k podané žalobě se nevyjádřila, ačkoliv jí žaloba spolu s předvoláním byla doručena dne 18. 3. 2026 a výzva k vyjádření byla doručena dne 22. 1. 2026 postupem uvedeným v § 49 odst. 4 o. s. ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – , adresa, ) dle § 46b písm. a) o. s. ř a následně, když žalovaná dne 3. 3. 2026 změnila své trvalé bydliště, na adresu , adresa, , postupem uvedeným v ust. § 50m odst. 4 písm. a) o. s. ř., na adresu pro doručování dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř., je adresa uvedená v centrální evidenci obyvatel, tedy adresa obecního úřadu, tzv. ohlašovna.5. Žalobkyně se k jednání dostavila.6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru:7. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že jako kontrahenti jsou označeni právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, datované je ke dni 28. 4. 2024 a výše úvěru má být 300.000 Kč. K tomuto soudu k důkazu předloženému vyhotovení smlouvy však žádný z kontrahentů nepřipojil svůj podpis.8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně označila úvěr na částku 300.000 Kč ke dni 21. 10. 2024 za splatný.9. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že jako kontrahenti jsou označeni právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, datované je ke dni 15. 4. 2024 a výše úvěru má být 70.000 Kč. K tomuto soudu k důkazu předloženému vyhotovení smlouvy však žádný z kontrahentů nepřipojil svůj podpis.10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně označila úvěr na částku 70.000 Kč ke dni 21. 10. 2024 za splatný.11. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 15. 4. 2024 byla zaevidována příchozí platba ve výši 70.000 Kč a dne 28. 4. 2024 příchozí platbu ve výši 300.000 Kč.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek (mimo jiné) za žalovanou. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 3. 2025.13. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil nic pro věc relevantního.14. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.15. Tvrzení žalobkyně, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, tak nebylo před soudem prokázáno, neboť předložené vyhotovení smluv nebylo opatřeno podpisem žalované (viz nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011). Bylo naopak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poslala částky 70.000 Kč a 300.000 Kč na účet žalované. Žalovaná částečně hradila, když žalobkyně započetla tyto platby tak, že po žalované na jistině požaduje 296.234,83 Kč a 68.651,28 Kč, o tuto částku se tak žalované bez spravedlivého důvodu obohatila.16. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 věty první OZ pokud strana plnila, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.18. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce, jak shora uvedeno, rozhodl tak, že žalobkyni přiznal částku v rozsahu bezdůvodného obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku II.19. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobkyně (vedle práva na zaplacení shora uvedené částky) podle § 1970 OZ právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.20. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno žalobou tvrzené řádné uzavření úvěrových smluv, soud žalobou uplatněné nároky nad rámec fakticky poskytnutých peněžních plnění zamítl jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, neboť žalobkyně opírala své nároky právě o ustanovení v těchto smlouvách zachycená. Není-li po právu základ nároku, nemůže být důvodný požadavek na zaplacení jeho příslušenství.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43.390,11 Kč, přičemž tato částka představuje 69,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,98 % a úspěchu žalované v rozsahu 15,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18.425 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 368.486,11 Kč sestávající z částky 9.780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4.890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9.780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9.780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36.030 Kč ve výši 7.566,30 Kč.22. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.