5 C 257/2020-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 250,48 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalované [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 18,90% ročně. Žalovaná se zavázala nepřekročit limit čerpání úvěru a splatit celou výši úvěru do jednoho roku ode dne, kdy začala úvěr čerpat. Žalovaná svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnila a překročila rámec limitu úvěru, přičemž dlužnou částku ani částečně nevyrovnala. Žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy, prohlásil celou dlužnou pohledávku za splatnou ke dni [datum] a následně převedl pohledávku na úvěrový účet nepovolených debetních zůstatků. O této skutečnosti žalovanou následně informoval. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalované z předmětné smlouvy na jistině úvěru 7 250,48 Kč, na smluvních úrocích 78,75 Kč a na zákonných úrocích z prodlení 171,18 Kč. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez jejich účasti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem žalobce, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, výpisem z účtu žalované u žalobce, výzvou žalobce z [datum] a výzvou z [datum] včetně podacího archu. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalované [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 18,90% ročně. Žalovaná se zavázala nepřekročit limit čerpání úvěru a splatit celou výši úvěru do jednoho roku ode dne, kdy začala úvěr čerpat. Žalovaná svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnila a překročila rámec limitu úvěru, přičemž dlužnou částku ani částečně nevyrovnala. Žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy, prohlásil celou dlužnou pohledávku za splatnou ke dni [datum] a následně převedl pohledávku na úvěrový účet nepovolených debetních zůstatků. O této skutečnosti žalovanou následně informoval. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalované z předmětné smlouvy na jistině úvěru 7 250,48 Kč, na smluvních úrocích 78,75 Kč a na zákonných úrocích z prodlení 171,18 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaná se rovněž vůči žalobci ocitla ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy žalované před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně skutkových věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.