4 C 106/2021-43 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 37 846,09 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky a zaplacení účelně vynaložených nákladů žalobce. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 12. 7. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 36 990 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 26,28% ročně splatit ve splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní ověřena z údajů o příjmech a nákladech žalovaného i z dostupných registrů. Dále byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ řádného neplnění závazků vyplývajících pro žalovaného ze smlouvy o úvěru ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou kterékoliv ze splátek, žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady na vymáhání jednotlivých splátek a dále uhradit poplatky za pojištění. Žalovaný dosud na splnění svých závazků ze smlouvy nezaplatil ničeho. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného na jistině 36 990 Kč, na smluvním poplatku za pojištění 226,09 Kč, na účelně vynaložených nákladech na vymáhání 130 Kč a na sjednaných smluvních pokutách 500 Kč. Dále dle žalobních tvrzní vzniklo žalobkyni právo na smluvní úrok z prodlení ve výši 26,28% ročně, kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 5 812,14 Kč a dále plynoucí od 20. 3. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužných částek v celkové výši 37 846,09 Kč, plynoucí od 15. dne po zesplatnění úvěru až do sepisu žaloby ve výši 812,67 Kč a dále plynoucí od sepisu žaloby až do zaplacení. V tomto rozsahu dosud žalovaný žalobkyni nesplnil závazky vyplývající pro něj z předmětné smlouvy a nereagoval ani na výzvu žalobkyně zaslanou mu před zahájením řízení. 2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaný. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 12. 7. 2020, úvěrovými podmínkami žalobkyně, výpisem z obchodních knih žalobkyně ohledně předmětného úvěru, výzvou žalobkyně zaslanou žalovanému z 30. 11. 2020 včetně podacího lístku, předžalobní výzvou ze dne 17. 12. 2020 včetně podacího lístku a výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně. 4. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen o. z.), a to zejména podle ust. § 2395 o. z. upravující smlouvu o úvěru, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. 5. Podle ustanovení § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 6. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ustanovení § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Z provedených důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 12. 7. 2020 řádně dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků elektronických komunikací. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 36 990 Kč na koupi zboží a žalovaný se zavázal tuto částku, včetně pojištění a smluveného úroku ve výši 26,28 % ročně vrátit a to v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž první byla splatná dne 20. 8. 2020. K čerpání úvěru došlo dne 14. a 26. 7. 2020. Na předmětný úvěr nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Soud dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla ze strany žalobkyně řádně prověřena, mimo jiné prostřednictvím výpisu z účtu žalovaného za období duben – červen 2020 a též příjmy žalovaného byly ověřeny z výplatních pásek doložených žalobkyní. Mezi účastníky byla dále přímo v textu smlouvy řádně dle § 2048 a následujících občanského zákoníku sjednána smluvní pokuta za nedodržení splatnosti úvěru ve výši 500 Kč a náklady spojené s upomínáním. Žalovaný dosud žalobkyni spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobkyně před zahájením řízení. V souvislosti s vymáhání předmětné pohledávky byly ze strany žalobkyně vynaloženy náklady v celkové výši 130 Kč a žalobkyni vznikl též nárok na pojištění předmětného úvěru ve výši 226,09 Kč. V rozsahu žalobou uplatněného nároku na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 36 990 Kč, smluveného úroku, smluvní pokuty sjednané přímo v textu smlouvy podepsaném žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve výši 500 Kč, poplatků sjednaných ve smlouvě za upomínky ve výši 130 Kč a pojištění úvěru ve výši 226,09 Kč, tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru a ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého je úvěrovaný povinen vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Žalovaný se rovněž vůči žalobkyni ocitl ode dne následujícího po splatnosti jistiny pohledávky, smluvní pokuty, poplatků a pojištění v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to co do zaplacení jistiny úvěru, smluvní pokuty, poplatků související s vymáhání předmětné pohledávky, pojištění úvěru, včetně příslušenství, představující kapitalizovaný smluvní úrok ke dni podání žaloby ve výši 5 812,14 Kč a dále plynoucí ve výši 26,28% ročně od 20. 3. 2021 do zaplacení z neuhrazené jistiny, dále zákonný úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 812,67 Kč a dále plynoucí od 20. 3. 2021 do zaplacení z celkové dlužné částky 37 846,09 Kč. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení vzniklé žalobkyni představují soudní poplatek ve výši 1 514 Kč, odměnu advokáta za tři hlavní úkony po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Celkem tak vznikly žalobkyni náklady řízení ve výši 4 418 Kč; v této výši také soud ve věci plně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení přiznal.