4 C 72/2021-22 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 14 048,67 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené žalovanou jako provozovatelem a současně vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka], která dne 14. 9. 2019 způsobila tímto vozidlem škodu ve výši 29 911 Kč na vozidle Škoda Fabia, [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Právní předchůdce žalobce Česká kancelář pojistitelů uhradila za žalovanou jakožto vlastníka a provozovatele vozidla, u něhož nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, škodu na vozidle ve výši 29 911 Kč, dále náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla ve výši 9 815 Kč a pověřenému partnerovi spol. CONTIN, s. r. o., za prošetření a zkompletování dokumentace částku 2 420 Kč Česká kancelář pojistitelů tak podle § 24 odst. 9 zák. č 168/1999 Sb., požaduje po žalované jednu třetinu vyplacené částky ve výši 42 146 Kč, tj. částku 14 048 Kč Česká kancelář pojistitelů vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky přípisem ze dne 13. 2. 2020, a stanovila lhůtu pro zaplacení do 14. 3. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2020 mezi Českou kanceláří pojistitelů a žalobkyní byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 24. 4. 2020. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k zaplacení předmětné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2020. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili – žalobkyně, resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření – žalovaná (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud provedl dokazování záznamem o dopravní nehodě, fotografiemi poškozeného vozidla Škoda Fabia [registrační značka], zápisem o prohlídce poškozeného vozidla, daňovým dokladem ze dne 14. 12. 2019 o opravě poškozeného vozidla, nájemní smlouvou [číslo] likvidační zprávou č. ŠU 2019 [číslo], vyrozuměním o výsledku šetření škodné události ze dne 7. 1. 2020, upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 23. 4. 2019, prohlášením o výši odměny za likvidaci škodní události ze dne 17. 1. 2017, vyúčtováním odměny spol. CONTIN, s.r.o., uplatněním práva na plnění ze dne 13. 2. 2020, dílčí smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 8. 4. 2020, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2020. Z provedených důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaná neměla k datu shora popsané nehody k vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a právnímu předchůdci žalobkyně – České kanceláři pojistitelů tak vznikla povinnost uhradit poškozené v plné výši žalovanou způsobenou škodu na vozidle ve výši 29 911 Kč, dále náklady za poskytnutí náhradního vozidla ve výši 9 815 Kč a odměnu za likvidaci škodní události ve výši 2 420 Kč a současně pak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně regresní právo na náhradu tohoto plnění vůči žalované, a to ve výši jedné třetiny zaplacené částky, tj. 14 048,67 Kč. Jelikož žalovaná k výzvě právního předchůdce žalobkyně uvedenou částku neuhradila ve stanovené lhůtě, má žalobkyně též nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, plynoucí ode dne následujícího po uplynutí stanovené lhůty, tj. od 15. 3. 2021 ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po právní stránce soud posuzoval věc podle § 24 zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále podle § 2910 a § 2927 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, navýšené odměnu advokáta za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a paušálních náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.