5 C 193/2021-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 016,50 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 7. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bankovním převodem částku 4 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru právnímu předchůdci žalobce splatit do 26. 8. 2017. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení pro případ prodlení žalovaného se splněním závazků ze smlouvy. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 6. 9. 2018 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. V tomto řízení požaduje žalobce ze svých nároků vyplývajících ze smlouvy pouze zaplacení jistiny ve výši 4 500 Kč, smluvní pokuty za období od 27. 8. 2017 do 30. 7. 2018 ve výši 1 516,50 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 28. 7. 2017 včetně její přílohy [číslo] obsahující formulář pro standardní informace o úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek z 8. 8. 2018 včetně její přílohy a potvrzení o přijetí platby, oznámením o postoupení pohledávky z 21. 9. 2018 včetně podacího archu a výzvou z 4. 2. 2021 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 7. 2017 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bankovním převodem částku 4 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru právnímu předchůdci žalobce splatit do 26. 8. 2017. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení pro případ prodlení žalovaného se splněním závazků ze smlouvy. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 6. 9. 2018 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. V tomto řízení požaduje žalobce ze svých nároků vyplývajících ze smlouvy pouze zaplacení jistiny ve výši 4 500 Kč, smluvní pokuty za období od 27. 8. 2017 do 30. 7. 2018 ve výši 1 516,50 Kč a zákonný úrok z prodlení. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce. Soud přitom neshledal žádné důvody neplatnosti smluvní pokuty sjednané mezi účastníky, neboť tato smluvní pokuta nepřevyšuje limit stanovený podle § 122 odst. 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru a žalobce se v řízení domáhá zaplacení smluvní pokuty nepřevyšující 50% jistiny úvěru. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst.1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za dva hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) a jednu polovinu hlavního úkonu za 100 Kč (zaslání jednoduché výzvy žalovanému před zahájením řízení) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.