5 C 226/2021-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 28 652,04 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byla dne 11. 10. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 22 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 22 000 Kč a zaplatit mu další částku 19 017 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 935 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 8 596 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a administrativní činnost a 6 486 Kč činil poplatek za vedení účtu a komfortní splácení, tedy inkaso splátek v místně bydliště žalované. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka byla splatná 5. 12. 2019. Schopnost žalované splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z pracovní smlouvy žalované, jejích výplatních pásek a nájemní smlouvy. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, do postoupení předmětné pohledávky uhradila právnímu předchůdci žalobce pohledávky celkem částku 10 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 11. 10. 2018 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, tabulkou umoření ke smlouvě, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 20. 1. 2020, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 28. 1. 2021 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byla dne 11. 10. 2018 dle § 2390 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 22 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 22 000 Kč a zaplatit mu další částku 19 017 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 935 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 8 596 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a administrativní činnost a 6 486 Kč činil poplatek za vedení účtu a komfortní splácení, tedy inkaso splátek v místně bydliště žalované. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka byla splatná 5. 12. 2019. Schopnost žalované splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z pracovní smlouvy žalované, jejích výplatních pásek a nájemní smlouvy, což vzhledem k výši zápůjčky považuje soud za dostačující. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, do postoupení předmětné pohledávky uhradila právnímu předchůdci žalobce pohledávky celkem částku 10 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla s účinností k tomuto dni předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u předmětné smlouvy z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvě sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek sjednanou v bodu 3.2 smluvních podmínek právního předchůdce žalobce přitom považuje soud za službu poskytnutou žalované a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smlouvy. Rovněž část nároku označenou jako odměna za zpracování a doručení lze považovat za službu poskytnutou žalované a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě. Žalovaná se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitla vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 20. 1. 2020 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 28 652,04 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. 5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna. Smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou 3 935 Kč, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětné smlouvě po splatnosti zápůjčky, a ani z textu smlouvy o spotřebitelském úvěru nelze dovodit, že by žalobci příslušelo právo na zaplacení smluvního úroku nad rámec výše úroku uvedeného ve smlouvě, tedy úroku ve výši 606,69 Kč. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný v poměrně nepatrné části týkající se pouze části příslušenství pohledávky. Náklady řízení vzniklé žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 147 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.