5 C 251/2021-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 497 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a zaplacení smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byla dne 20. 7. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované bankovním převodem částku 2 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 536 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit do 14. 10. 2017. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení pro případ prodlení žalované. V tomto řízení se žalobce domáhá pouze vrácení jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč, smluvní pokuty za období od 15. 10. 2017 do 20. 6. 2018 ve výši 497 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná svoje závazky vyplývající ze smlouvy dosud ani částečně nesplnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalované s účinností ke dni 24. 7. 2019 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 20. 7. 2017 včetně její přílohy [číslo] obsahující formulář informace o úvěru, dohodou o prodloužení splatnosti úvěru z 15. 9. 2017, smlouvou o postoupení pohledávek z 22. 7. 2019 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávek z 19. 8. 2019 včetně podacího archu a výzvou z 12. 3. 2021 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byla dne 20. 7. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která je posouzeno podle obsahu smlouvou o zápůjčce dle § 2390 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované bankovním převodem částku 2 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 536 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit do 14. 10. 2017. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dále platně sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení pro případ prodlení žalované. Žalovaná svoje závazky vyplývající ze smlouvy dosud ani částečně nesplnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalované s účinností ke dni 24. 7. 2019 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitla nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za 2 hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) a jednu polovinu hlavního úkonu za 100 Kč (zaslání jednoduché výzvy žalovanému před zahájením řízení) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.