5 C 261/2021-17 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22 399 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smluv o zápůjčce uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 16. 9. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 13 861 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 577 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 4 944 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 565 Kč, poslední splátka byla splatná 10. 11. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 22 656 Kč. Mezi stejným právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 31. 1. 2018 uzavřena další smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému další částku 20 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 11 252 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 2 622 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 3 250 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 695 Kč, poslední splátka byla splatná 12. 12. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek z této smlouvy byla rovněž ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 20 058 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešly s účinností k 5. 1. 2021 obě předmětné pohledávky vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému 6. 1. 2021 písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného vůči žalobci z první z předmětných smluv na jistině 7 389,44 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 815,56 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 983,21 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 202,31 Kč. U druhé z předmětných smluv činil ke dni zahájení řízení dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 7 769,63 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 424,37 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 033,79 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 159,74 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvami o zápůjčce [číslo] [číslo] uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 16. 9. 2017 a 31. 1. 2018 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, tabulkami umoření k oběma smlouvám, kartami zákazníka k oběma smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 18. 12. 2020, jejími přílohami obsahujícími seznam postupovaných pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky z 6. 1.2021 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 28. 6. 2021 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 16. 9. 2017 dle § 2390 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 13 861 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 577 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 4 944 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 565 Kč, poslední splátka byla splatná 10. 11. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017, přičemž vzhledem k výši zápůjčky považuje soud tento způsob ověření schopnosti žalovaného splácet zápůjčku za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 22 656 Kč. Mezi stejným právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 31. 1. 2018 uzavřena další smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému další částku 20 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč a zaplatit mu další částku 11 252 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 2 622 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 29% ročně, 5 340 Kč činil poplatek za zpracování a doručení smlouvy a 3 250 Kč činil poplatek za komfortní splácení v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků a poplatků se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 695 Kč, poslední splátka byla splatná 12. 12. 2018. Schopnost žalovaného splnit závazek z této smlouvy byla rovněž ověřena z údajů v zákaznické kartě žalovaného, a to zejména z údajů o příjmech a běžných měsíčních výdajích žalovaného a výměru o přiznání dávky žalovanému od prosince 2017. Rovněž u této smlouvy považuje soud způsob ověření schopnosti žalovaného zápůjčku splácet za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil pouze částečně a právnímu předchůdci žalobce celkově uhradil částku 20 058 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešly s účinností k 5. 1. 2021 obě předmětné pohledávky vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému 6. 1. 2021 písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činí dluh žalovaného vůči žalobci z první z předmětných smluv na jistině 7 389,44 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 815,56 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 983,21 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 202,31 Kč. U druhé z předmětných smluv činil ke dni zahájení řízení dluh žalovaného vůči žalobci na jistině 7 769,63 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 3 424,37 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 033,79 Kč a na kapitalizovaném úroku 5 159,74 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou předmětných smluv z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši poplatků za zpracování žádosti o zápůjčku, administrativní činnost a vedení zákaznického účtu přitom považuje soud za službu poskytnutou žalovanému a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smlouvy. Žalovaný se rovněž u obou smluv již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení u obou smluv odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvními dni příslušného kalendářního polol