5 C 69/2021-24 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 49 894,01 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 16. 11. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek úvěru. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 22 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně poplatku ve výši 10 780 Kč představujícího úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 780 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč, úrok ve výši 2 118 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 960 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná do 16. 1. 2020. Mezi účastníky byla dále pro případ prodlení žalovaného sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z veřejných rejstříků, výplatních pásek a pracovní smlouvy žalovaného. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému ke dni 8. 7. 2020 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 20 508,44 Kč, na smluvním úroku 1 835,65 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 668,75 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 894,06 Kč, na úhradě za hotovostní inkaso splátek 9 987,11 Kč, na sjednané smluvní pokutě 12 000 Kč, na úroku od 17. 1. 2020 do postoupení pohledávky 2 550,15 Kč a na zákonném úroku z prodlení do postoupení pohledávky 1 855,35 Kč. Žalovaný dosud tuto spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 26. 8. 2021 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 16. 11. 2018 včetně její přílohy [číslo] obsahující předpis splátek, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 6. 2020 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 24. 7. 2020 a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 11. 11. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla dne 16. 11. 2018 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek úvěru. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 22 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně poplatku ve výši 10 780 Kč představujícího úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 780 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč, úrok ve výši 2 118 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 960 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná do 16. 1. 2020. Mezi účastníky byla dále pro případ prodlení žalovaného sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z veřejných rejstříků, výplatních pásek a pracovní smlouvy žalovaného, což vzhledem k výši úvěru lze považovat za dostačující. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému ke dni 8. 7. 2020 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 20 508,44 Kč, na smluvním úroku 1 835,65 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 668,75 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 894,06 Kč, na úhradě za hotovostní inkaso splátek 9 987,11 Kč, na sjednané smluvní pokutě 12 000 Kč, na úroku od 17. 1. 2020 do postoupení pohledávky 2 550,15 Kč a na zákonném úroku z prodlení do postoupení pohledávky 1 855,35 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, sjednaného úroku, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovaným. Soud přitom neshledal za neplatné ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání úplaty za poskytnutí úvěru, poplatku za administrativní činnost, i sjednanou smluvní pokutu, neboť neshledal důvody absolutní neplatnosti těchto ujednání. Rovněž ve smlouvě sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky neodporuje žádnému ustanovení hmotného práva. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitl vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 21. 5. 2020 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku 49 894,01 Kč s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 2 550,15 Kč představující kapitalizovaný úrok do 20. 5. 2020 a úrok ve výši 15% ročně z částky 20 508,44 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení úvěru. V předmětné smlouvě byl však úrok sjednán pevnou částkou 2 118 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke sjednání doby, za kterou je povinen žalovaný platit smluvní úroky, pouze za dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalovaného trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo a je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku i úroku od 21. 5. 2020 do zaplacení po skončení řádných splátek úvěru nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V těchto částech proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný pouze v části týkající se příslušenství pohledávky, ve zbývající části byl v řízení úspěšný. Žalobce tak měl neúspěch v poměrně nepatrné části řízení a soud mu proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 923 Kč, odměnu advokáta ve výši 4 600 Kč za tři hlavní úkony po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci, podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, jeden hlavní úkon za 3 100 Kč za účast právního zástupce žalobce při jednání soudu dle § 7 téže vyhlášky, 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5