6 C 278/2020-17 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalované na zaplacení částky 1 400 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne [datum]. V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná jako dlužník uzavřela s právním předchůdcem žalobce jako věřitelem dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] za sjednaný poplatek a úrok a z ní poskytnuté finanční prostředky se zavázala splatit ve lhůtě do [datum], což však posléze řádně neučinila, proto jí soud stanovil povinnost k úhradě výrokem rozsudku. Při hodnocení posuzovaného závazku co do jeho výše soud vycházel z toho, že výše dlužné jistiny úvěru a smluvených poplatků zůstala mezi stranami v řízení nespornou. Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil v intencích ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a otázku tzv.„ zákonného“ úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 2,5 x 200 Kč za dva hlavní úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé) a jeden tzv.„ půlúkon“ právní služby (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby), 3. 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.