4 C 6/2022-28 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) z [datum] se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 19 626 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení (v kapitalizované podobě a dále v procentní částce do zaplacení), a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících z obsahu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 15. 4. 2018 (dále též jen„ smlouva“), mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], IČ: 25 62 13 51 – dále též jen„ Provident“) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. 2. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 33 021 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek ve výši 1 835 Kč. Celková dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč, dále kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč, poplatkem za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 952 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 1 168 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 25. 4. 2019. Poté činil dluh žalovaného na jistině celkově 13 233,83 Kč a na poplatcích a úroku 13 733,83 Kč. Poté bylo žalovaným uhrazeno 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 5. 1. 2021. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradit celkem částku 13 395 Kč. 3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 8. 2. 2022, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že podle žalobkyně [příjmení] splnil svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného; jeho majetková situace byla dále ověřena z pracovní smlouvy a z výpisů z bankovního účtu. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření – žalovaný (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 6. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vycházel z listin předložených žalobkyní; ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že dne 15. 4. 2018 došlo mezi [anonymizováno] jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem k podpisu smlouvy, v níž se [anonymizováno] zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 20 000 Kč, a to za souhrnný poplatek 13 021 Kč. Tato částka zahrnovala dle smlouvy úrok ve výši 4 901 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 6 952 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 168 Kč. Žalovaný byl podle této smlouvy povinen splácet celkovou částku 33 021 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 835 Kč (poslední splátku pak ve výši 1 826 Kč). Jednotlivé splátky byly splatné do rukou zástupce Providentu. Žalovaný pak na tuto částku zaplatil dosud toliko 13 395 Kč. Přípisem [anonymizováno] ze dne 6. 1. 2021 byl žalovaný informován o výši dlužné částky (33 026 Kč bez příslušenství) a dále o tom, že tato pohledávka byla z [anonymizováno] postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 18. 12. 2020. Uvedená smlouva o postoupení pohledávek byla též součástí listin provedených k dokazování, a to včetně výňatku z přílohy k této smlouvě, dokládající postoupení pohledávky [anonymizováno] za žalovaným. Následně pak žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 28. 6. 2021 k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na její možné vymáhání prostřednictvím soudního řízení. 7. Ze zákaznické karty [anonymizováno] datované ke dni 15. 4. 2018 soud zjistil, že tato listina (vyhotovená ke stejnému dni jako smlouva o zápůjčce) obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla dokladu totožnosti, dále údaj o tom, že žalovaný bydlí v nájmu a údaje o zaměstnavateli žalovaného. Součástí této listiny byly též údaje o finanční situaci žalovaného, přičemž bylo vycházeno z čisté mzdy žalovaného, která měla činit 11 986 Kč. Celkové měsíční výdaje domácnosti žalovaného pak měly činit 6 000 Kč. Dle zákaznické karty nebyl žalovaný majitelem kreditní karty a neměl zápůjčku u jiné společnosti. Ověřeny pak měly být pracovní smlouva, tři výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 16. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná a zčásti nedůvodná. 19. Mezi právním předchůdcem žalobkyně ([anonymizováno]) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, a to jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr (ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ), a to ve výši 20 000 Kč za výše specifikovaných smluvních podmínek. 20. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je ve smyslu citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť [anonymizováno] jako právní předchůdce žalobkyně neposoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet zápůjčku (spotřebitelský úvěr), resp. poskytl žalovanému zápůjčku za okolností, z nichž nebylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen tuto