4 C 77/2022-21 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 5. 1. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 341,76 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku, ze smlouvy o kontokorentním úvěru k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet], uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 27. 5. 2020 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěrový limit ve výši 10 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím svého běžného účtu. Žalovaný se zavázal tento úvěr žalobci včetně smluvních úroků ve výši 19,9% ročně, a to za podmínky, že žalovaný bude udržovat kreditní obrat na účtu a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 10. 2021. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 12 641,76 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 838,57 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 66,72 Kč, na smluvním poplatku za upomínky a otevření úvěrového účtu ke splacení kontokorentního úvěru 2 700 Kč, a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 30% z důvodu nedodržení smluvního ujednání. Žalovaný tento dluh vůči žalobci dosud ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti, a soud proto dle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o kontokorentním úvěru [číslo] z 27. 5. 2020, úrokovými listy, všeobecnými a produktovými podmínkami žalobce, sazebníkem poplatků žalobce, platební historií předmětné smlouvy, výpisy z úvěrového účtu, výpisy z běžného účtu žalovaného u žalobce, oznámením žalobce o otevření úvěrového účtu ke splácení kontokorentního úvěru ze dne 30. 6. 2021, oznámení žalobce o vyčíslení dluhu ze dne 10. 11. 2021včetně podacího archu a předžalobní výzvou z 26. 11. 2021 včetně podacího archu. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 27. 5. 2020 řádně dle § 2395 a následující občanského zákoníku uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím svého běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet a udržovat na účtu kreditní obrat, a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 10. 2021. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 12 641,76 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 838,57 Kč za období od 16. 7. 2021 do 29. 10. 2021, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 66,72 Kč za období od 16. 7. 2021 do 29. 10. 2021, na smluvním poplatku 2 700 Kč představující poplatky za upomínky, za vedení účtu a otevření úvěrového účtu ke splacení kontokorentu. Žalobce též požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 30% z dlužné částky 13 480,33 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, jehož výše vyplývá z čl. III. smlouvy o kontokorentním úvěru. Co do výše je nárok žalobce prokazován výpisem z jeho obchodních knih vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. Žalobce též řádně před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to mj. z přehledu příjmů a výdajů žalovaného, vyplývajících z běžného účtu žalovaného. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení ve smlouvě sjednaných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše zákonných úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení. 5. Soud, na základě výše uvedeného, žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 75/2021 či pod sp. zn. 5 C 281/2019) a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.