4 C 99/2021-182 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou podanou na zdejší soud dne 19. 7. 2021 se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] nově vzniklého oddělením od pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] podle Geometrického plánu [číslo] v k.ú. [obec], obec Rohy, Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč. Určení vlastnictví se domáhá z titulu vydržení uvedeného pozemku jak právními předchůdci žalobce, event. žalobcem samotným. Žalobce tvrdí, že v roce 1952 zakoupili jeho právní předchůdci – rodiče žalobce [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], od pana [jméno] [příjmení] pozemek [parcelní číslo] nacházející se v k.ú. [obec]. Kupní cena byla uhrazena v hotovosti dne 13. 9. 1952. Tento pozemek následně oplotili v roce 1954 ve spolupráci s prodávajícím, panem [příjmení], který zůstal majitelem sousedních pozemků, a to [parcelní číslo] a p. [číslo] nacházejících se v k.ú. [obec], přičemž oba tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného. Vystavěný plot byl dřevěný s částí kamenných sloupů a kopíroval známou hranici území, byl tedy tvarem do špičky. O cca 20 let později, vzhledem k náročnosti údržby dřevěného plotu nepravidelného tvaru a finanční úspoře, byl rodiči žalobce postaven na pozemku menší drátěný plot pravidelného obdélníkového tvaru. Na místě původní plotu zůstali v místě špičky pozemku kamenné sloupy. Pozůstatek těchto sloupů byl až do jara 2021 v místě přítomen. Na jaře 2021 byly tyto pozůstatky odstraněny žalovaným. Ač byl nový plot menší, pečovali rodiče žalobce a poději žalobce sám o celý jim známý pozemek [číslo]. Na pozemku postavili nejprve dřevěnou a později zděnou chatu, starali se o oplocení, stromy a udržovali pozemek v dobrém stavu. Po celou dobu byli oni a později žalobce přesvědčen, že celý pozemek, který užívají, je v jejich vlastnictví. Žalobu žalobce podává poté, co byl kontaktován v květnu 2013 žalovaným, že část pozemku, který užívá, je v jeho vlastnictví. Žalobce a jeho právní předchůdci byli v dobré víře po celou dobu, co pozemek užívají, tj. přes 61 let, že jim tento obhospodařovávaný pozemek patří. Žalovaný, ač je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] od roku 1982, do roku 2013 ničeho nenamítal, že by hranice pozemku [parcelní číslo] byla jinde a že žalobce užívá jeho pozemku. Žalobce i v souvislosti s terénní nerovností umocňoval pocit, že hranice vede právě v místě této nerovnosti. Žalobce nechal zpracovat Geometrický plán [číslo] to dne 27. 1. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], v němž je vyznačen nově vzniklý pozemek p. [číslo] který odpovídá rozsahem pozemku, který žalobce a jeho právní předchůdci v dobé víře užívali v domnění, že se jedná o součást pozemku [parcelní číslo]. Vzhledem k tomu, že dohoda se žalobcem ohledně narovnání vztahů není možná, rozhodl se žalobce řešit věc soudní cestou. 2. Žalovaný nárok uplatňovaný žalobou zcela neuznal. Zpochybňuje tvrzení žalobce, že pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] nabyli jeho právní předchůdci (rodiče) od pana [jméno] [příjmení] v roce 1952. Navíc pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v k.ú. [obec] dnes ve vlastnictví žalovaného, nikdy nebyly ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Za spornou též žalovaný uvádí počátek lhůty vydržení a skutečnost, že k vydržení této části pozemku skutečně došlo, kým a od kdy. Žalovaný nabyl uvedené pozemky v roce 1982, na základě notářského zápisu N 789/82, NZ [číslo] ze dne 19. 8. 1982 registrovaného u Státního notářství v Třebíči dne 19. 8. 1982 pod značkou RI [číslo] a následně dohodou o vypořádání BSM. Upozorňoval opakovaně manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], kteří část jeho pozemku užívali, že plot stojí na části jeho pozemků. Z tohoto důvodu zpochybňuje dobrou víru právních předchůdců žalobce. Ani samotný žalobce nemohl být podle žalovaného v dobré víře, jelikož pozemek [parcelní číslo] nebyl zaměřen, na což žalobce v darovací smlouvě, kterou právní předchůdci žalobce darovali svůj pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] upozornili. Žalovaný též zpochybňuje tvrzení žalobce, že jeho právní předchůdci nabyli pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] v roce 1952, když jej prokazatelně nabyli až výměnnou smlouvou registrovanou Státním notářství v [obec] dne 24. 4. 1990 pod RI [číslo] a žalobce jej nabyl rovně v roce 1990 na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, a to dle NZ [číslo], N 2939/90 ze dne 13. 8. 1990. Žalovaný zpochybňuje dobrou víru žalobce i v souvislosti s vyhotovením geometrického plánu [číslo] Geodézií sp. [obec], SG [obec], kdy následně dne 17. 12. 1990 žádal žalobce o zápis chaty nacházející se na pozemku p. č. st. 61 do katastru nemovitostí. Kromě zaměření chaty geometrický plán mapuje hranici pozemku žalobce [parcelní číslo] s pozemky okolními, tedy i s pozemkem [parcelní číslo], v té době již 8 let ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný také zpochybňuje naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Podle žalovaného také žalobcem předložený geometrický plán nekopíruje protiprávní stav současného oplocení, ale žalobce dle geometrického plánu je požaduje ve větším rozsahu, než v současné době pozemky protiprávně užívá. Žalovaný též odmítá, že by se nechtěl s žalobcem dohodnout ohledně směny části pozemků, např. dle výzvy ze dne 23. 5. 2013, na niž žalobce nakonec reagoval až předžalobní výzvou a podáním žaloby na určení vlastnictví ke sporné části pozemků. 3. Z provedených listinných důkazů a vyjádření účastníků vyplývají tato skutková zjištění: Z potvrzení předložené žalobcem vyplynulo, že [jméno] [příjmení] obdržel od [jméno] [příjmení] 2 000 Kč, a to za pozemek [číslo] v Rozích u [obec], zakoupený od JZD v Rozích, jehož členem [jméno] [příjmení] byl. Toto potvrzení je ze dne 13. 9. 1952 a z předloženého originálu vyplývá, že částka 2 000 Kč a podpisy na potvrzení jsou psány tužkou. V prohlášení Občanského výboru v Rozích tento prohlásil, že manželé [celé jméno žalobce] koupili v roce 1952 parcelu [číslo] v Rozích a se souhlasem NV a JZD v Rozích postavili v roce 1954 dřevěný zahradní domek a celou parcelu oplotili. Též potvrdil, že po celou dobu užívají parcelu jako zahradu pro potřeby svojí rodiny. Právní předchůdci žalobce [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] byli vlastníky parcely [číslo] zahrady výměře 640 m2 v k.ú. [obec], a to dle výpisu provedeného střediskem Geodézie Třebíč ze dne 4. 3. 1991. Z výpisu katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Rohy vyplývá, že žalobce je současným vlastníkem pozemku p. [číslo] pozemku p. č. st. 61, na němž se nachází stavba [adresa], bydlení. Z výpisu katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Rohy vyplývá, že žalovaný je mimo jiné vlastníkem pozemků [parcelní číslo] o výměře 737 m2, trvalý travní porost a [parcelní číslo] o výměře 115 m2, ostatní plocha – silnice, a to dle smlouvy o převodu nemovitostí RI 677/ 1982 kupní a darovací ze dne 19. 7. 1982, a dle dohody vypořádání BSM ze dne 17. 3. 1988. Geodetickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] potvrzeného Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm Třebíč, pod [číslo] 2021 došlo k oddělení části pozemku [parcelní číslo] a pozemku p. [číslo] z nichž vznikl nový pozemek [parcelní číslo] nacházející se vedle pozemku žalobce [parcelní číslo]. Z dopisu PhDr. [příjmení] datovaného dne 30. 1. 1994, vyplynulo, že v tomto dopise se řešil spor o pozemek vedle cesty a plotu žalobce a škoda, která měla žalovanému vzniknout z důvodu kácení stromů. Z výzvy žalovaného datované dne 23. 5. 2013 bylo zjištěno, že žalovaný vyzval žalobce k řešení nesprávného oplocení vedoucího přes pozemky žalovaného p. [číslo] s návrhem řešení, a to buď odstraněním oplocení těchto pozemků či provedením směny mezi pozemky. Žalobce na tuto výzvu reagoval přípisem ze dne 27. 5. 2013, v němž má zájem o urovnání sporu o oplocení pozemků v zájmu dobrých sousedských vztahů, nicméně chystá se rozporovat změny, ke kterým došlo ve výměrách parcel z důvodu digitalizace, a to u Katastrálního úřadu v [obec]. Žalovaný též dopisem ze dne 9. 4. 2021 odpověděl na výzvu žalobce k řešení chyby zaměření pozemků s tím, že žalovaný odmítl prodat části svých pozemků a trval na jejich směně. Z částečné kopie knihovní vložky [číslo] pro obec Rohy vyplynulo, že původními vlastníky pozemku 426 pastva byli od roku 1928 [jméno] a [jméno] [příjmení], každý k jedné polovině a od roku 1961 výlučným vlastníkem byl [jméno] [příjmení] Darovací smlouvou ze dne 29. 3. 1979 [jméno] [příjmení] daroval své dceři [jméno] [příjmení] pozemky v užívání socialistické organizace, a to mimo jiné pozemek [parcelní číslo]. Tato smlouva byla registrována státním notářstvím v [obec] pod číslem RI [číslo]. Ze snímku katastrální mapy na č.l. 50 vyplývá, že v červnu 1962 byl pozemek p. č. st. [číslo] ve stejném stavu, co se týče polohy a tvaru, jako je tomu v současné době. Vedle tohoto pozemku až k silnici se nacházel pozemek 426. Obdobně též ze snímku pozemkového katastru z roku 1982 je pozemek [číslo] stejného tvaru, ale v části tohoto pozemku se nachází [parcelní