5 C 172/2022-18 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 1. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 32 571 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], a žalovaným byla dne 28. 5. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 32 571 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit ve splátkách dohodnutých ve smlouvě. Úroková sazba byla sjednána na 4,4% ročně. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 7. 2. 2019. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z dostupných databází, jeho vlastních systémů i údajů získaných od žalovaného, z nichž bylo zřejmé, že bude ve schopnostech žalovaného úvěr splatit. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalovaného na jistině úvěru 32 571 Kč, na úrocích z úvěru 800,40 Kč a na zákonných úrocích z prodlení 546,77 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 17. 12. 2021 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 25. 5. 2018, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, výzvou právního předchůdce žalobce zaslanou žalovanému z 12. 12. 2018, rozhodnutím o prohlášení úvěru za splatný z 7. 2. 2019 a výzvou žalobce z 4. 1. 2022 včetně podacího archu. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], a žalovaným byla dne 28. 5. 2018 řádně dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 32 571 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit ve splátkách dohodnutých ve smlouvě. Úroková sazba byla sjednána na 4,4% ročně. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 7. 2. 2019. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z dostupných databází, jeho vlastních systémů i údajů získaných od žalovaného, z nichž bylo zřejmé, že bude ve schopnostech žalovaného úvěr splatit, což vzhledem k výši úvěru lze považovat za dostačující. Ke dni prohlášení úvěru za splatný činil dluh žalovaného na jistině úvěru 32 571 Kč, na úrocích z úvěru 800,40 Kč a na zákonných úrocích z prodlení 546,77 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 17. 12. 2021 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a v souladu s konstantní soudní judikaturou i po prohlášení úvěru za splatný vzniká žalobci právo na zaplacení ve smlouvě sjednaného smluvního úroku až do splacení úvěru. Žalovaný se rovněž nepochybně dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, tedy ve výši 9,75% ročně. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 304 Kč, odměny advokáta ve výši 1 500 Kč za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 500 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 378 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.