5 C 31/2022-16 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 651 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 23. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce tuto částku nejpozději do 1. 11. 2020. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobce prověřena nahlížením do insolvenčního rejstříku a bankovního i nebankovního registru klientských informací. Částka 12 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Ve smlouvě o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny pro případ řádného nesplacení úvěru. Dále byla sjednána paušální náhrada nákladů na upomínání v celkové výši 150 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla postoupena pohledávka právního předchůdce žalobce vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 9 000 K, na smluvní pokutě 1 608 Kč a na nákladech na upomínání 150 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 23. 3. 2020 včetně obchodních podmínek právního předchůdce žalobce, výpisy z účtu právního předchůdce žalobce, upomínkami žalobce z 15. 11. 2020, 2. 12. 2020 a 13. 12. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 3. 2021 včetně její přílohy obsahující specifikaci pohledávky vůči žalovanému, potvrzením o přijetí platby z 23. 3. 2020, oznámením o postoupení pohledávky z 14. 4. 2021 včetně podacího archu a výzvou žalobce z 15. 6. 2021 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne 23. 3. 2020 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce tuto částku nejpozději do 1. 11. 2020. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobce prověřena nahlížením do insolvenčního rejstříku a bankovního i nebankovního registru klientských informací, což vzhledem k výši úvěru lze považovat za dostačující ověření. Částka 12 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na jeho účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Ve smlouvě o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny pro případ řádného nesplacení úvěru. Dále byla sjednána paušální náhrada nákladů na upomínání v celkové výši 150 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla postoupena pohledávka právního předchůdce žalobce vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 9 000 Kč, na smluvní pokutě 1 608 Kč a na nákladech na upomínání 150 Kč, přičemž co do výše vychází nárok uplatněný žalobou z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Dohodnutá výše smluvní pokuty respektuje omezení stanovená v § 122 odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a soud proto neshledal žádný důvod neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak ohledně jistiny dluhu, smluvní pokuty a smluvně sjednaných nákladů na upomínání nesplnil žalovaný svoje závazky vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru a trvá jeho povinnost tyto závazky splnit. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti úvěru ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 651 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.