6 C 234/2022-13 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhal se žalobce vydání rozhodnutí o určení ve smyslu výrokové části rozsudku. K odůvodnění žaloby mimo jiné uvedl, že na podkladě kupní smlouvy ze dne 26.6.2022 pozbyl jeho vlastnické právo k motorovému vozidlu zn. Daewoo Tacuma [registrační značka], které tímto nabyl do vlastnictví žalovaný jako kupující. Ten měl rovněž zajistit přepis předmětného vozidla v evidenci vozidel, což ani po opakovaných výzvách dosud neučinil. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě. Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci: Z kupní smlouvy datované dnem 26.6.2022 soud zjistil, že na jejím podkladě žalobce jako prodávající převedl na žalovaného jako kupujícího za sjednanou kupní cenu vlastnické právo k osobnímu automobilu zn. Daewoo Tacuma, r.v. 2001, [příjmení] [jméno] [číslo]. V řízení není sporu o tom, že výše uzavření uvedené kupní smlouvy dosud pro nečinnost žalovaného nebylo promítnuto v příslušné evidenci vozidel. <i>Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (ustanovení § 80 občanského soudního řádu v platném znění).</i> Jak plyne z výše uvedené citace zákonného ustanovení, při rozhodování o určovacích žalobách je prvotním úkolem soudu, který musí vyřešit předtím, než se žalobou začne zabývat skutkově, posoudit, zda žalobce má na žádaném určení zájem, a to zájem právní a naléhavý. Existence tohoto naléhavého právního zájmu je nezbytnou podmínkou pro to, aby bylo vůbec možné meritorně návrhu vyhovět, resp. takové vyhovující rozhodnutí zvažovat. Přitom je nezbytné, aby naléhavý právní zájem zde byl především v době, kdy je o návrhu rozhodováno (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalobce má právní zájem na žádaném určení zásadně tehdy, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na kterém je účasten, nebo jestliže by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Obecně se potom vychází z toho, že tam, kde žalobce může žalovat na plnění, resp. kde svoje nároky může uplatňovat žalobou negatorní, nelze naléhavý právní zájem dovodit, byť existují případy, kdy lze žalovat i na plnění, případně se svých práv domáhat žalobou negatorní, neboť k narušení práva již došlo, ale přesto úspěšné uplatnění takové žaloby nemusí znamenat takové vyjasnění právních vztahů a právního postavení účastníků, jak by si existující stav vyžadoval. U takových určovacích žalob je pak nutné zkoumat hledisko praktického efektu, tedy to, jakým způsobem uplatnění práva lépe vyhovuje praktickému životu. Naléhavý právní zájem na určení takto bude dán především vždy i tam, kde má být rozhodnutí soudu podkladem pro změny v evidenci nemovitostí. V projednávaném případě se žalobce domáhá zohlednění nynějšího právního stavu předmětného vozidla po uzavření kupní smlouvy v zákonné evidenci vozidel, přičemž je zcela zřejmé, že podání žaloby je při nesoučinnosti žalovaného jediným možným způsobem, jak se žalobce na podkladě dosažení této shody může zprostit závazků, k nimž ho formální vlastnictví vozidla zavazuje. Žalobce tak na požadovaném určení naléhavý právní zájem nepochybně má. V řízení přitom doložil, že k převodu vlastnického práva k projednávanému vozu skutečně došlo, a to výše citovanou kupní smlouvou, o jejíž platnosti soud neshledal důvodu pochybovat a ani ze strany žalované v tomto ohledu v řízení nebyly vzneseny žádné formální či věcné výhrady. Soud proto přistoupil k vyhovění žalobě, což promítnul do výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, když žalobci jiné náklady nevznikly.