6 C 285/2021-17 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení bylo posuzováno právo žalobce proti žalované na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako smluvními stranami. Po provedeném řízení soud učinil závěr, že žalovaná jako dlužník uzavřela s právním předchůdcem žalobce – korporací [právnická osoba] - jako věřitelem dne 30.6.2016 smlouvu o úvěru a z ní poskytnuté finanční prostředky se zavázala splatit společně se sjednaným úrokem a poplatky ve sjednaných splátkách, což však posléze nesporně řádně nečinila. Úvěr se tak v celém rozsahu stal splatným, přesto jej žalovaná dosud řádně neuhradila. Proto jí soud stanovil povinnost k úhradě výrokem rozsudku, vycházeje z toho, že výše dlužné částky rovněž v řízení nebyla rozporována. Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil v intencích ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a otázku tzv.„ zákonného“ úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 2,5 x 200 Kč za dva poskytnuté hlavní úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé) a jeden tzv.„ půlúkon“ (jednoduchá výzva k plnění), 3. 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle téže vyhlášky příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.