7 C 26/2019-325 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 3. 2019 domáhala se žalobkyně po žalovaném, aby se zdržel tvrzení o tom, že je velice nízce finančně gramotná, psychicky nemocná a fakticky omezená na svéprávnosti. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala písemnou omluvu ve znění specifikovaném ve výroku II. tohoto rozsudku. Současně se žalobkyně domáhala zaplacení nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Všechny své nároky opírala žalobkyně o právní úpravu ochrany osobnosti. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je její bratr, avšak jejich vztah je dlouhodobě velmi napjatý a konfliktní. Žalovaný se o žalobkyni vyjadřuje lživě a účelově urážlivě, minimálně od 9. 8. 2016, kdy žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Třebíči žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. K těmto nemovitostem nabyli oba účastníci vlastnické právo v rámci dědického řízení po jejich otci. Sourozenci nebyli schopni dohodnout se na tom, jakým způsobem nakládat s předmětnými nemovitostmi, a proto podala výše uvedenou žalobu. V důsledku toho o ní žalovaný začal šířit nepravdivé informace, že je velice nízce finančně gramotná, že neumí výhodně investovat a začal sestavovat podrobnější anamnézu jejích osobnostních a rodinných poměrů. Nástin jím stanovené diagnózy pak sdělil vedle žalobkyně i jejím dcerám, čímž se pokusil ji dehonestovat před vlastními dcerami. Jako důkaz navrhla žalobkyně provést spis zdejšího soudu sp. zn. 4 C 152/2016, kde se měl žalovaný konkrétně vyjadřovat konkrétně k její osobě. Urážení žalobkyně ze strany žalovaného vyústilo v podání návrhu na omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalobkyně. Řízení vedené před Okresním soudem v Třebíči pod sp. zn. 10 Nc 21007/2017 bylo sice zastaveno, soud však prováděl šetření v místě bydliště žalobkyně a dále si vyžádal zprávy od Městského úřadu Moravské Budějovice a Obce Blatnice, čímž došlo ke snížení vážnosti žalobkyně i před představiteli Obce Blatnice. Tvrzení žalovaného ohledně psychického stavu žalobkyně jsou nepravdivá, žalovaný je autorem pomluv, což je zřejmé z uvedených soudních spisů, přičemž veřejnost pomluv byla dána mimo jiné nezbytným šetřením OÚ [obec] a MěÚ [obec], k čemuž dal žalovaný podnět. Tvrzení žalovaného jsou navíc též difamující povahy, neboť negativně ovlivňují pověst žalobkyně na veřejnosti, její vážnost ve společnosti, čest i soukromí a také postavení při hledání nové práce. Tvrzení žalovaného jsou tak neoprávněnými zásahy do práva na ochranu osobnosti žalobkyně. Jednání žalovaného je dlouhodobé a žalobkyní byla způsobena závažná újma, proto považuje zadostiučinění spočívající v odvolání nepravdivých tvrzení a omluvě za nedostačující a požaduje náhradu nemajetkové újmy v penězích, kdy za odpovídající považuje částku 100 000 Kč. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, přičemž uvedl, že svým jednáním směřovaným ve prospěch osoby a rodiny žalobkyně se nedopustil žádného skutku, který by zasahoval do jejích osobnostních práv. Uvedl dále, že již od roku 2011 měl informace z nejbližšího okolí žalobkyně o jejím nestandardním jednání. V průběhu let dospěl k závěru, že podstata věci může být mnohem závažnější, než se na první pohled jevilo. Též žalovaný odkázal na obsah soudního spisu sp. zn. 4 C 152/2016, zejména pak na e-mail ze dne 4. 4. 2016, který zaslal žalobkyni a jejím dcerám, veden snahou seznámit adresované osoby se závažností celé situace a možnými následky. Žalovaný dále shrnul důvody, proč inicioval řízení týkající se omezení svéprávnosti žalobkyně. Toto řízení mělo vést ke zjištění jejího skutečného zdravotního stavu ve snaze stabilizovat již tehdy neutěšené finanční poměry rodiny a osoby žalobkyně. Soud se však skutečnou podstatou věci vůbec nezabýval. Informace týkající se zkoumání svéprávnosti žalobkyně rozšířila sama. 3. Soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 18. 1. 2021, č. j. 7 C 26/2019-150, který byl k odvolání žalobkyně zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2021 a vrácen k dalšímu projednání. Odvolací soud uložil soudu prvostupňovému, aby nejprve vyzval žalobkyni k doplnění žaloby, neboť není dosud zřejmé jakou částku požaduje žalobkyně za který skutkový okruh tvrzených zásahů. Dále nastínil, jakým způsobem má soud prvního stupně jednání žalovaného posuzovat, jakou má použít judikaturu a co je třeba v dalším průběhu řízení dokazovat. Soud prvního stupně v dalším průběhu řízení postupoval v souladu s pokyny odvolacího soudu. 4. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení v tom směru, že za jednání žalovaného popsané v bodě I. žaloby (výroky uváděné žalovaným ve věci vedené pod sp. zn. 4 C 152/2016) požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč a za jednání popsaná v bodě II. žaloby (návrh na omezení svéprávnosti žalobkyně) pak požaduje částku 80 000 Kč. 5. Při jednání konaném dne 6. 4. 2022 vzala žalobkyně svoji žalobu zpět v části specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se zpětvzetím žaloby nesouhlasil s odůvodněním, že již od podání žaloby bylo zcela jasné, že žádný útok ze strany žalovaného již nehrozí a žaloba by proto měla být v této části zamítnuta. 6. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, účastnickým výslechem žalovaného a výslechy svědků. 7. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným, žalobkyní a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný rozeslal ve dnech 23. 3. 2016 a 4. 4. 2016 e-maily, v nichž rozebíral rodinnou situaci a upozorňoval na skutečný zdravotní, duševní stav žalobkyně, která dle jeho názoru není schopna smysluplně komunikovat, ani se starat o dům v Krnčicích. Uváděl zde mimo jiné, že je třeba žalobkyni eliminovat ze všech důležitých rozhodování, kde jejím stavem a jednáním může vzniknout dalším osobám škoda nebo újma. Žalobkyně na to reagovala v tom směru, že situace není nějak závažná a ohradila se proti nařčením žalovaného ve vztahu k jejímu psychickému zdraví s tím, že pokud ji nepřestane slovně napadat a urážet, podá na něj trestní oznámení. E-mail ze dne 4. 4. 2016 pak žalovaný adresoval navíc i [jméno] [příjmení]. Zmiňuje se zde o tom, že e-maily žalobkyně píše zřejmě někdo jiný a opětovně upozorňuje na pomalejší uvažování a zbrklé jednání žalobkyně s tím, že se od ní postupně odvrátili téměř všichni přátelé, kamarádi a příbuzní. Argumentuje zde prodejem lesa i pole, s tím, že žalobkyně tato prodala s úmyslnou ztrátou, neboť uvažuje stylem„ z ruky do huby“. Současně upozornil na nevýhodně uzavřené smlouvy o dlouhodobém nájmu zemědělských pozemků, když uvádí, že žalobkyně vůbec nevěděla, že smlouvy podepsala a až poté, co je našla, tak si to uvědomila. Žalovaný dále žalobkyni vyčítá nedostatečnou péči o společný dům v Krnčicích. Žalovaný v e-mailu opakovaně označuje žalobkyni jako mentálně nedostatečnou. Žalovaný dále vyslovuje obavu o majetek žalobkyně, která dle jeho názoru nakonec skončí jako bezdomovec s podlomeným zdravím a bez koruny. 8. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu uvedl, že veškeré informace, které uváděl ve svých prohlášeních v tomto i v dalších řízeních, jsou zcela pravdivé. Všechny záležitosti řešené v tomto řízení řešil nejprve pohovorem se žalobkyní, která reagovala tím, že řekla:„ vím, že jsem blbá“. Proto celou záležitost řešil následně přes e-maily se žalobkyní a jejími dvěma již dospělými dcerami. V e-mailech shrnul veškeré závažné informace, aby si z nich mohly udělat určité závěry. Tyto rodinné záležitosti však nijak neřešil směrem navenek mimo rodinu. 9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje 10 let na Obecním úřadu Blatnice, přičemž posledních 6 let je zde starostou. Žalobkyni zná jak spoluobčanku z obce, žalovaného nezná. Zhruba před 4 lety se vyjadřoval k osobě žalobkyně pro zdejší soud. Jednalo se o zbavení svéprávnosti. Obecně, když přijde nějaká žádost, tak se zaeviduje do knihy příchozí pošty. Posudek na žalobkyni nadiktoval účetní a sekretářce, na zastupitelstvu se oficiálně neprojednával, ale s jeho obsahem seznámil zastupitele. Při vypracování posudku vycházel z toho, co vnímal a slyšel a co se řeší v obci. Uvedl do něj, že žalobkyně žije spořádaným životem, nevyvolává žádné rozbroje, stará se dobře o své dcery, má zájem o dění v obci a podává též podněty k řešení problémů. O svůj dům se stará dobře, je to jeden z nejvýstavnějších domů v obci. Řádně hradí také všechny poplatky. Svědkovi není nic známo o tom, že by měla žalobkyně nějaké dluhy. Svědek se ve zprávě nevyjadřoval k nakládání žalobkyně s jejím majetkem, neboť se domnívá, že mu nepřísluší toto hodnotit. Není mu však nic známo o tom, že by žalobkyně nevýhodně nakládala se svým majetkem nebo, že by si dlouhodobě půjčovala peníze. Nedostaly se k němu ani žádné informace o jakémkoliv nestandardním chování nebo jednání žalobkyně, a to ani jako ke starostovi, ani jako k občanovi obce. Poté, co byl vypracován posudek na žalobkyni pro soud, tak se postoj spoluobčanů k žalobkyni nezměnil. 10. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči č. j. 4 C 152/2016-59 ze dne 1. 8. 2017 bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a ž