7 C 264/2022-19 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 4. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 8 360 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroků z prodlení z titulu dlužného zákonného příspěvku nepojištěných vozidel. V souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný v období od 22. 4. 2021 do 23. 8. 2021 (tj. celkem 124 dní) provozoval osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 65 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 8 060 Kč (124 dní x 65 Kč) však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 18. 10. 2021 ve lhůtě 60 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 1. 2022. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 9. 3. 2022 předžalobní upomínka. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a jeho ustanovení § 4 odst. 1, 2, 4, 5, 6, § 15 odst. 1, 2, 3 a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. k citovanému zákonu. Po provedeném řízení a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužného příspěvku, který odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, a nákladů na uplatnění příspěvku, tak i co do příslušenství žalované částky, představující zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku. Dnem následujícím po splatnosti příspěvku se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.