7 C 291/2022-21 — Okresní soud v Třebíči

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 26 845 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení z titulu dlužného zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a nákladů souvisejících s jejich uplatněním. 2. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], které nemělo v období od 6. 3. 2020 do 28. 5. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 6. 8. 2020 žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 5 760 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalobkyně následně žalovaného vyzývala k úhradě nedoplatku zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo upomínkou ze dne 12. 11. 2020. Dále vzal soud za prokázané, že byla žalovanému právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 21. 1. 2022 předžalobní upomínka. Z předložených listinných důkazů soud dále zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka] (dále jen vozidlo), které nemělo v období od 14. 10. 2019 do 31. 1. 2020 uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala dne 3. 9. 2020 žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 150 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalobkyně následně žalovaného vyzývala k úhradě nedoplatku zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo upomínkou ze dne 16. 12. 2020 a dále též předžalobní upomínkou ze dne 10. 11. 2021. Z listin předložených žalobkyní dále soud zjistil, že totéž vozidlo [registrační značka] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti ani v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020. Žalobkyně vyzvala dne 29. 10. 2020 žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 865 Kč ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalobkyně následně žalovaného vyzývala k úhradě nedoplatku zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo upomínkou ze dne 11. 2. 2021 a následně též předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2021. Z listin předložených žalobkyní dále soud zjistil, že totéž vozidlo [registrační značka] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti ani v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020. Žalobkyně vyzvala dne 23. 9. 2021 žalovaného k úhradě dlužné částky 6 370 Kč ve lhůtě 60 dnů od dne doručení výzvy. Žalobkyně následně žalovaného vyzývala k úhradě nedoplatku zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo upomínkou ze dne 31. 12. 2021 a dále také předžalobní upomínkou ze dne 26. 1. 2022. <i>4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>6. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>7. Dle ust. § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb., kterou se mění vyhláška 205/1999 Sb. a kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“) výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 8. Podle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. k citovanému zákonu (dále jen„ vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně částku 65 Kč. Za dobu celkem 84 dní, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužného příspěvku 5 460 Kč. Za dobu, po kterou neměl žalovaný sjednáno pojištění pro vozidlo [registrační značka], činila výše dlužných příspěvků 7 150 Kč za 110 dní (14. 10. 2019 – 31. 1. 2020), 7 865 Kč za 121 dní (1. 2. – 31. 5. 2020) a 6 370 Kč za 98 dní (25. 9. – 31. 12. 2020). 9. Jelikož žalovaný svoji povinnost žalobkyni dlužné příspěvky ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy dobrovolně nesplnil, pohledávky žalobkyně na zaplacení částek 5 760 Kč, 7 150 Kč, 7 865 Kč a 6 370 Kč se staly splatnými dne 20. 10. 2020, 17. 11. 2020, 13. 1. 2021 a dne 7. 12. 2021. 10. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, jejichž výše odpovídá součinu zákonné denní sazby a počtu dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tak i co do příslušenství žalovaných částek, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě v části požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl. 11. Současně má žalobkyně nárok na to, aby jí žalovaný v souvislosti s vymáháním dlužných příspěvků uhradil náklady na vymáhání ve výši 4 x 300 Kč v souladu s citovaným ustanovením vyhlášky. I tyto částky proto soud žalobkyni přiznal. 12. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 1 074 Kč (ačkoliv žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 1 098 Kč, dle Sazebníku soudních poplatků činila poplatková povinnost pouze přiznanou částku, přeplatek nižší než 50 Kč se přitom nevrací), odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. 13. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. 14. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.